Neplodnost – příčiny, vyšetření a možnosti léčby

Neplodnost je stav, kdy nedojde k otěhotnění navzdory pravidelnému nechráněnému pohlavnímu styku po dobu 12 měsíců. Týká se poměrně velké části párů, které se snaží o dítě, a její příčiny mohou být na straně ženy, muže nebo obou partnerů; u části párů se jednoznačnou příčinu nepodaří určit. Většina párů s touto diagnózou má šanci na dítě – díky léčbě příčiny nebo metodám asistované reprodukce.

Níže popisujeme, kdy zahájit vyšetření, jaké jsou nejčastější příčiny neplodnosti u žen a mužů, jaká vyšetření se provádějí a jak vypadá léčba. Píšeme také o emocích, protože ty jsou často stejně obtížnou stránkou problému jako samotná medicína.

Od kdy mluvíme o neplodnosti?

O neplodnosti mluvíme, když po roce pravidelného pohlavního života (několikrát týdně) bez antikoncepce nedojde k otěhotnění. Většina zdravých párů otěhotní během roku, ale v jednotlivém cyklu je šance malá – řádově kolem deseti až dvaceti několika procent, i když jsou oba partneři zdraví. Proto několik měsíců bez otěhotnění ještě není důvodem k obavám.

Rozlišuje se primární neplodnost, kdy pár nikdy těhotenství neměl, a sekundární, kdy k těhotenství dříve došlo (skončilo porodem, potratem nebo mimoděložním těhotenstvím) a nyní se ho nedaří dosáhnout. Často se také mluví o snížené plodnosti, tedy situaci, kdy těhotenství možné je, ale doba snažení se prodlužuje. Jak se na snažení připravit, popisuje článek plánování těhotenství.

Kdy nečekat rok?

S vyšetřením je vhodné začít dříve, pokud:

• ženě je 35 let nebo více – obvykle stačí půl roku snažení, a po 40. roce věku je vhodné se objednat hned,
• jsou cykly velmi řídké, nepravidelné nebo menstruace vůbec nepřichází (viz nepravidelná menstruace),
• byla v minulosti diagnostikována endometrióza, onemocnění vejcovodů, zánět pánevních orgánů nebo se operovaly pohlavní orgány,
• u muže byly zjištěny vady varlat, proběhla onkologická léčba, úrazy nebo operace v oblasti varlat,
• se vyskytly opakované potraty (viz potrat – příznaky a příčiny).

Jaké jsou nejčastější příčiny neplodnosti u žen?

Nejčastějšími příčinami ženské neplodnosti jsou poruchy ovulace, neprůchodnost vejcovodů, endometrióza, změny v děloze a věk. Často se vyskytuje několik faktorů současně, proto vyšetření zahrnuje různé oblasti – hormony, anatomii pohlavních orgánů a ovariální rezervu.

• Poruchy ovulace – jedna z častějších skupin příčin; patří sem syndrom polycystických vaječníků, onemocnění štítné žlázy, zvýšená hladina prolaktinu, nadměrná nebo příliš nízká tělesná hmotnost, velmi intenzivní zátěž a předčasné vyhasínání funkce vaječníků.
• Neprůchodnost vejcovodů – po zánětech pánevních orgánů, pohlavně přenosných infekcích, operacích nebo mimoděložním těhotenství.
• Endometrióza – přítomnost tkáně podobné děložní sliznici mimo dělohu; může narušovat stavbu pánve a funkci vaječníků.
• Změny v děloze – například myomy deformující dutinu děložní, polypy, srůsty či vývojové vady dělohy.
• Věk – s léty ubývá počet a kvalita vajíček; pokles je postupný a výraznější po 35. roce věku.
• Abnormality děložního hrdla a další vzácnější faktory.

Jak cyklus ukazuje na problém?

Pravidelná menstruace v předvídatelném rytmu naznačuje, že k ovulaci nejspíš dochází. Velmi dlouhé cykly, velmi řídká menstruace nebo její úplná absence mohou svědčit o poruchách ovulace. Vzorec cyklu je tedy důležitým diagnostickým vodítkem – více o jeho fyziologii v článku menstruační cyklus. Pamatujte však, že pravidelný cyklus nezaručuje, že je vše v pořádku, a nepravidelný ne vždy znamená neplodnost.

Jaké jsou příčiny neplodnosti u mužů?

Příčiny na straně muže odpovídají za značnou část případů neplodnosti, proto je vyšetření spermatu nedílnou součástí diagnostiky obou partnerů. Nejčastěji jde o poruchy tvorby spermií, jejich stavby nebo pohyblivosti, ale možných příčin je více:

• poruchy tvorby spermií – jejich snížený počet, slabá pohyblivost nebo nesprávná stavba,
• varikokéla (křečové žíly semenného provazce),
• neprůchodnost semenných cest, například po infekcích nebo operacích,
• hormonální poruchy a genetická onemocnění,
• úraz nebo nesestouplá varlata v dětství, zánět varlat (například po příušnicích),
• vliv životního stylu a léků – kouření, nadměrný alkohol, anabolické steroidy, obezita, dlouhodobé přehřívání varlat, některé léky a expozice škodlivým látkám.

Potíže s erekcí nebo ejakulací mohou ztěžovat početí, ale obvykle se dají léčit – viz erektilní dysfunkce a předčasná ejakulace. Rozsah urologických a andrologických vyšetření určuje lékař.

Nevysvětlená neplodnost – co to znamená?

Nevysvětlená neplodnost je situace, kdy se navzdory kompletnímu základnímu vyšetření obou partnerů nenajde příčina potíží s otěhotněním. Standardní vyšetření nemusí zachytit jemné poruchy, například kvality vajíček nebo funkce spermií.

Taková diagnóza bývá frustrující, ale neznamená, že není šance. Mnoho párů z této skupiny otěhotní po delším čekání nebo po použití inseminace či mimotělního oplodnění. Plán postupu stanoví lékař společně s párem s ohledem na věk ženy a dobu snažení.

Jaká vyšetření se provádějí při diagnostice neplodnosti?

Vyšetření by mělo zahrnovat oba partnery, nejlépe souběžně, aby se neztrácel čas. Rozsah určuje lékař, ale obvykle se skládá z několika částí:

• anamnéza a vyšetření – prodělaná onemocnění, léky, cykly, životní styl, sexuální anamnéza,
• u ženy: sledování cyklu a potvrzení ovulace, hormonální vyšetření (mimo jiné hormony štítné žlázy, prolaktin a hormony cyklu), ultrazvuk pohlavních orgánů, posouzení průchodnosti vejcovodů a někdy posouzení ovariální rezervy,
• u muže: vyšetření spermatu (spermiogram), často opakované po několika týdnech, urologické vyšetření a při indikaci hormonální nebo genetická vyšetření.

Výklad výsledků, zejména referenčních rozmezí, přenechte lékaři – normy závisejí na laboratoři a metodě vyšetření. Spermiogram je citlivý na řadu faktorů, například horečnaté onemocnění před několika týdny nebo příliš krátkou či příliš dlouhou sexuální abstinenci, proto se jeden nepříznivý výsledek obvykle opakuje a vždy se hodnotí společně s lékařem.

Jak se na vyšetření připravit?

• několik měsíců si zapisujte délku cyklů a data menstruace,
• sepište léky a doplňky stravy, které užíváte oba,
• zeptejte se laboratoře, jak se na vyšetření spermatu připravit (obvykle platí doba abstinence stanovená zařízením),
• shromážděte dokumentaci dřívějších vyšetření, operací a léčby.

Rozpoznávání plodných dnů a jejich význam pro snažení popisuje kalendářní metoda plodných dnů, i když je třeba pamatovat na omezenou přesnost této metody.

Jak se léčí neplodnost?

Léčba neplodnosti závisí na příčině, věku partnerů a době snažení. Zahrnuje změnu životního stylu, léčbu základních onemocnění, stimulaci ovulace, chirurgické zákroky, inseminaci a mimotělní oplodnění. Často se začíná nejjednoduššími metodami a přechází se na pokročilejší, pokud předchozí nepřinesou výsledek.

• změny životního stylu – úprava tělesné hmotnosti, přestat kouřit, omezit alkohol, fyzická aktivita,
• léčba základních onemocnění – například štítné žlázy, hormonálních poruch, infekcí, varikokély,
• stimulace ovulace hormonálními léky při poruchách ovulace,
• chirurgické zákroky – například odstranění srůstů, polypů nebo myomů ovlivňujících plodnost, léčba endometriózy,
• inseminace – zavedení připraveného spermatu do dutiny děložní,
• mimotělní oplodnění (in vitro) a příbuzné metody, když jiné způsoby selhávají nebo nejsou možné.

Úspěšnost závisí na příčině a především na věku ženy. Lékař s vámi probere reálné šance, možnosti úhrady léčby z veřejného zdravotního pojištění či jiných zdrojů podle pravidel ve vaší zemi i právní a etické aspekty vybraných metod. Hormonální léčba může způsobovat nežádoucí účinky, proto je třeba hlásit každý znepokojující příznak.

Porovnání hlavních metod

Metoda	V čem spočívá	Kdy se zvažuje
Stimulace ovulace	hormonální léky podněcující ovulaci	poruchy ovulace, například při syndromu polycystických vaječníků
Inseminace	zavedení připraveného spermatu do dělohy	mírnější poruchy spermatu, nevysvětlená neplodnost, potíže s pohlavním stykem
Mimotělní oplodnění	spojení vajíčka a spermie mimo tělo, přenos embrya do dělohy	neprůchodnost vejcovodů, těžké poruchy spermatu, neúspěch jednodušších metod
Chirurgický zákrok	odstranění srůstů, polypů, myomů, léčba endometriózy nebo varikokély	anatomické změny ovlivňující plodnost

Lze si šanci na otěhotnění zvýšit vlastními silami?

Ano, i když to nenahradí vyšetření. Je vhodné mít pohlavní styk pravidelně, několikrát týdně, a ne jen v jediný „ideální“ den, dbát na správnou tělesnou hmotnost, nekouřit, omezit alkohol, dostatečně spát a snižovat chronický stres. Žena plánující těhotenství by měla užívat kyselinu listovou a oba partneři by měli pečovat o celkový zdravotní stav.

Doplňky stravy „na plodnost“ mají omezené důkazy o účinnosti – nekupujte je na vlastní pěst a byliny i přípravky probírejte s lékařem (viz doplňky stravy v těhotenství). Stejně opatrně přistupujte k „očistným kúrám“ a postupům doporučovaným na internetu: neexistují důkazy, že plodnost zlepšují. Skutečný význam mají frekvence pohlavního styku a zdravý životní styl.

Co se mění s věkem?

U žen plodnost klesá postupně, zejména po 35. roce věku, protože ubývá vajíček a roste podíl těch s chromozomálními odchylkami, což zvyšuje riziko potratu. U mužů se plodnost s věkem také může snižovat, i když jsou změny méně prudké a proměnlivější.

Proto je při plánování rodiny po 35. roce věku důležité s vyšetřením neotálet. Neznamená to, že těhotenství po 35. nebo 40. roce věku není možné – mnoha ženám se to daří – ale šance jsou menší a postup bývá rychlejší.

Jak vypadá těhotenství po léčbě neplodnosti?

Pokud se těhotenství podaří, týká se vás to, co je popsáno v článcích vyšetření v těhotenství a těhotenství měsíc po měsíci. Těhotenství po léčbě neplodnosti, zejména po mimotělním oplodnění nebo s vícečetným těhotenstvím, se někdy sleduje pozorněji, například častějšími návštěvami a ultrazvukovými vyšetřeními. Neznamená to, že probíhají hůře – jde o to, aby se případné komplikace rychle zachytily.

První týdny bývají obdobím velkých obav. Pokud se objeví špinění nebo bolest, vyhledejte lékaře a neodkládejte to. Pro páry, které o dřívější těhotenství přišly, je důležitá podpora – viz potrat – příznaky, příčiny, podpora.

Emoce a podpora při neplodnosti

Dlouhé snažení, vyšetření a neúspěchy mohou vyvolávat smutek, vztek, pocit viny, napětí ve vztahu a izolaci. Jsou to přirozené reakce, nikoli slabost. Může pomoci:

• otevřený rozhovor s partnerem – neplodnost se týká páru, nikoli jedné osoby,
• stanovení hranic v rozhovorech s rodinou a známými,
• podpora psychologa nebo podpůrné skupiny, i během léčby,
• péče o spánek, pohyb a radosti, které nesouvisejí se snahou o dítě.

Pokud smutek nebo úzkost ztěžují každodenní fungování, vyhledejte pomoc odborníka (viz deprese – příznaky). Sex „na povel“ bývá velkou zátěží – je dobré dbát na to, aby se pohlavní styk nestal pouhou povinností, a v případě potíží si o tom promluvit s lékařem (viz pokles libida).

Kdy neodkladně k lékaři?

Neplodnost sama o sobě není akutní stav, ale neodkladnou pomoc vyžadují situace, které mohou nastat během snažení, vyšetření nebo léčby. Obraťte se na lékaře nebo na pohotovost (při těžkých příznacích volejte záchrannou službu, číslo 112), pokud:

• se objeví silná bolest podbřišku, krvácení nebo závrať a slabost – možné mimoděložní těhotenství,
• po hormonální stimulaci dojde k rychlému přibývání na váze, zvětšení obvodu břicha, silné bolesti, dušnosti, nevolnosti a výrazně sníženému množství moči – mohou to být příznaky syndromu ovariální hyperstimulace,
• se objeví náhlá, silná bolest a otok varlete – vyžaduje neodkladné vyšetření,
• se objeví horečka s bolestí podbřišku, výtok nepříjemného zápachu nebo bolest při pohlavním styku (viz zánět pochvy).

K lékaři se obraťte také tehdy, pokud menstruace chybí mnoho měsíců, máte příznaky onemocnění štítné žlázy, velmi silnou, bolestivou menstruaci nebo bolest při pohlavním styku.