Alergie: příznaky, příčiny, diagnostika a léčba

Alergie je nadměrná reakce imunitního systému na látky, které jsou pro organismus samy o sobě neškodné, například pyl rostlin, roztoče domácího prachu, srst zvířat nebo potravinové bílkoviny. Imunitní systém je mylně považuje za hrozbu a spustí obrannou reakci, která vyvolává příznaky alergie: rýmu, kýchání, svědění, vyrážku, kašel a někdy těžkou, život ohrožující celkovou reakci. Alergie jsou velmi časté a mohou se objevit v jakémkoli věku, i u lidí, kteří předtím žádné potíže neměli.

Látky vyvolávající takovou reakci nazýváme alergeny. Alergie není nakažlivá a její průběh bývá velmi různý: od sezonního kýchání po náhlý anafylaktický šok. Tento článek je průvodcem celou problematikou: vysvětluje, jak vzniká přecitlivělost, podle čeho ji poznat, jak vypadá diagnostika a léčba a jak alergii odlišit od nemocí, které dávají podobné potíže. Na konci jsme také shromáždili odkazy na další články z oddílu o nemocech a příznacích.

Co je alergie a jak vzniká přecitlivělost?

Alergie je nesprávná, nadměrná odpověď imunitního systému na obvykle neškodný činitel z okolí. U zdravého člověka takový kontakt proběhne bez povšimnutí, u přecitlivělého člověka vyvolá zánět v místě, kde se alergen setkal s organismem: v nose, očích, průduškách, kůži nebo trávicím traktu.

U nejčastější, takzvané okamžité formy alergie obvykle organismus přecitlivělého člověka při prvním kontaktu s alergenem žádné příznaky nevyvolá. V té době však tvoří specifické protilátky třídy IgE, které se vážou na žírné buňky (mastocyty) a bazofily. Tyto buňky se nacházejí mimo jiné v kůži, dýchacích cestách a střevech. Tuto fázi nazýváme senzibilizace.

Při dalším kontaktu se alergen naváže na protilátky na povrchu těchto buněk a ty uvolní histamin a další zánětlivé látky. Právě ony způsobují otok sliznic, zvýšenou tvorbu hlenu, svědění, kopřivku nebo stažení průdušek. Proto antihistaminika zmírňují mnoho příznaků, ale ne všechny.

Pomalejší reakce a jiné typy alergie

Ne každá alergie probíhá podle tohoto schématu. U kontaktní alergie, například na nikl ve špercích nebo na některé složky kosmetiky, hrají hlavní roli T-lymfocyty a kožní změny se objeví teprve po jednom až dvou dnech od kontaktu. Existují také potravinové alergie nezávislé na IgE, u kterých se příznaky z trávicího traktu rozvíjejí se zpožděním. Z toho důvodu diagnostika vždy začíná anamnézou, a ne samotnými testy.

Jaké jsou příčiny alergie a rizikové faktory?

Přesné příčiny rostoucího počtu alergií ve vyspělých zemích nejsou plně známy. Je známo, že význam mají geny: riziko je větší, když alergii má rodič nebo sourozenec, a největší, když jsou nemocní oba rodiče. Dědí se spíše sklon k přecitlivělosti (atopie) než přecitlivělost na konkrétní alergen. Člověk s atopií může mít současně několik onemocnění: alergickou rýmu, astma a atopický ekzém.

Velký význam má také prostředí. K faktorům, které jsou spojeny s častějšími alergiemi nebo se zhoršením příznaků, se řadí:

• tabákový kouř, též v těhotenství a v okolí malého dítěte,
• znečištění ovzduší, které dráždí dýchací cesty a může potíže zhoršovat,
• vlhkost a plíseň v bytě,
• rodinná anamnéza atopických onemocnění,
• současný výskyt jiných alergických onemocnění, například atopického ekzému v dětství.

Na otázku, proč se jeden člověk stane přecitlivělým a druhý ne, neexistuje jedna jednoduchá odpověď. Mnoho oblíbených teorií (příliš čistá domácnost, příliš časné nebo příliš pozdní zavádění potravin) se zkoumá, ale dnes neumožňují jednoduchá, univerzální doporučení pro každé dítě.

Jaké jsou nejčastější alergeny?

Alergeny se dělí podle cesty, kterou se dostávají do organismu. Následující tabulka třídí ty nejčastější.

Druh alergenu	Příklady	Typické příznaky
Inhalační sezonní	pyl stromů, trav a plevelů, spory některých hub	rýma, kýchání, svědění a slzení očí v období pylové sezony
Inhalační celoroční	roztoči domácího prachu, plísně, kožní šupinky a srst zvířat	chronická rýma a ucpaný nos, kašel, zhoršení doma nebo v noci
Potravinové	mléko, vejce, ořechy, ryby, korýši, pšenice, soja	svědění v ústech, kopřivka, zvracení, průjem, někdy anafylaxe
Jedy hmyzu	vosy, včely	otok v místě bodnutí, vzácněji celková reakce
Léky	některá antibiotika, léky proti bolesti	vyrážka, kopřivka, otok, vzácněji anafylaxe
Kontaktní	nikl, latex, složky kosmetiky a čisticích prostředků	ekzém, zarudnutí a svědění kůže v místě kontaktu

Jak poznat příznaky alergie?

Příznaky alergie závisejí na tom, kudy se alergen dostal do organismu a které orgány zasáhl. Nejčastěji se týkají nosu, očí, kůže, dýchacích cest a trávicího traktu. Charakteristická je souvislost s časem nebo místem: potíže se zhoršují v období pylové sezony, po vstupu do domu se zvířetem nebo po snězení určité potraviny.

Alergická rýma a zánět spojivek

Typické jsou záchvaty kýchání, vodnatá rýma, pocit ucpaného nosu a svědění v nose nebo na patře. Často je doprovází alergický zánět spojivek: pálení, zarudnutí a slzení očí. V období pylové sezony se obecně mluví o senné rýmě. Neléčená rýma může dlouhodobě zhoršovat spánek, soustředění a pohodu a u části nemocných předchází astmatu.

Kůže

Alergie může způsobit kopřivku (svědivé pupence, které se rychle objevují a mizí), otoky rtů, víček nebo obličeje a ekzémy. Chronický, opakující se svědivý zánět kůže u lidí s predispozicí popisujeme v článku o atopickém ekzému. Je třeba pamatovat, že ne každá kopřivka je alergická: často ji vyvolávají infekce, léky, stres nebo fyzikální podněty, jako je tlak či chlad.

Dýchací cesty a astma

Dlouhotrvající kašel, pískot při dýchání, pocit tlaku na hrudi a dušnost, zejména v noci, po námaze nebo po kontaktu s alergenem, mohou svědčit o alergickém astmatu. Více o tomto onemocnění si přečtete v článku o příznacích a léčbě astmatu. Kašel bývá také jediným příznakem alergie dýchacích cest; o jeho příčinách píšeme v článku kašel – domácí postupy a kdy jít k lékaři.

Potravinová alergie

Po snězení alergenu se mohou objevit svědění a otok v ústech, kopřivka, zvracení, bolesti břicha nebo průjem a u některých lidí příznaky z dýchacího a oběhového systému. Reakce se obvykle objeví do několika minut až dvou hodin po jídle. U lidí přecitlivělých na pyl břízy nebo trav se často vyskytuje orální alergický syndrom: svědění v ústech po snězení syrových jablek, ořechů či mrkve, které vyplývá z podobnosti bílkovin. Obvykle je mírný a týká se syrových, nikoli tepelně upravených potravin.

Alergie na léky a hmyzí jed

Reakce na lék může způsobit vyrážku, kopřivku, otok nebo horečku a v těžkých případech anafylaxi. Po bodnutí je normální místní zarudnutí a otok. O alergii mluvíme až u rozsáhlé reakce nebo celkových příznaků, jako je kopřivka po celém těle, dušnost či závratě. Každá taková situace vyžaduje konzultaci s alergologem, protože riziko těžké reakce při dalším bodnutí může být reálné.

Čím se alergie liší od potravinové intolerance?

Potravinová alergie je reakce imunitního systému, zatímco intolerance je problém s trávením dané složky. Nejznámějším příkladem je intolerance laktózy: vzniká z nedostatku enzymu a způsobuje nadýmání, bolesti břicha a průjem, ale nezpůsobuje kopřivku, otok ani anafylaxi. Intolerance obvykle závisí na množství snězené potraviny, zatímco u alergie může reakci vyvolat i stopové množství.

Je také dobré vědět, že komerční testy na takzvané potravinové intolerance založené na stanovení protilátek IgG nemají potvrzenou diagnostickou hodnotu a odborné společnosti je nedoporučují k rozpoznávání alergie ani intolerance. Dieta založená na takovém výsledku často vede k zbytečnému vyloučení mnoha potravin. Pokud máte podezření, že vám nějaká potravina škodí, je lepší vést si deník příznaků a probrat jej s lékařem.

Alergie, nebo nachlazení – jak je odlišit?

Alergie a nachlazení způsobují podobnou rýmu a kýchání, ale několik znaků pomáhá je odlišit. U alergie je sekret z nosu obvykle vodnatý a čirý, objevuje se svědění nosu a očí a příznaky nedoprovází horečka ani celková schvácenost. Potíže trvají týdny, dokud působí alergen, a vracejí se ve stejné roční období. Nachlazení obvykle odezní přibližně za týden; jak si s ním poradit, popisujeme v článku o domácích postupech při nachlazení.

Vysoká horečka, náhlý začátek, silné bolesti svalů a slabost spíše ukazují na chřipku, kterou probíráme v článku o příznacích a komplikacích chřipky. Při podezření na alergii není vhodné hádat na vlastní pěst: pokud se „nachlazení“ vrací každou sezonu a trvá měsíce, je třeba je vyšetřit.

Kdy je alergie nebezpečná? Anafylaktický šok

Anafylaxe je náhlá, celková a potenciálně smrtelná alergická reakce. Nejčastěji ji vyvolávají hmyzí jedy, potraviny a léky. Příznaky se obvykle objeví během několika minut až hodiny po kontaktu s alergenem a mohou zasáhnout několik orgánových soustav najednou.

Zavolejte záchrannou službu (číslo 112), pokud se po kontaktu s možným alergenem objeví:

• dušnost, pískot při dýchání, pocit dušení nebo chrapot,
• otok jazyka, hrdla nebo obličeje,
• závratě, slabost, mdloba, bledost a studený pot,
• kopřivka spojená se zvracením, silnou bolestí břicha nebo závratěmi.

Lékem první volby při anafylaxi je adrenalin podaný do svalu. Lidé, u kterých k takové reakci již došlo, dostávají od lékaře sadu s adrenalinem v autoinjektoru a návod k jeho použití. Po použití autoinjektoru je nutné přesto vždy přivolat lékařskou pomoc, protože příznaky se mohou vrátit. Do příjezdu záchranné služby je třeba nemocného uložit na záda se zvednutýma nohama (při dušnosti v sedě) a při ztrátě vědomí do stabilizované polohy na boku. Nesmí se nechávat o samotě ani stavět do svislé polohy.

Jak se alergie rozpoznává?

Základem je rozhovor s lékařem: kdy a v jakých situacích se příznaky objevují, jak dlouho trvají, zda má někdo v rodině alergii, jak vypadá byt a okolí, zda jsou přítomna zvířata, vlhkost, kouř. Užitečný bývá deník příznaků se záznamem jídel, míst a léků. Poté lékař, obvykle alergolog, může indikovat vyšetření.

• Kožní prick testy – na kůži se nanesou malá množství alergenů a asi po čtvrt hodině se sleduje reakce. Poskytují rychlý výsledek a týkají se hlavně inhalačních a potravinových alergenů.
• Krevní testy – stanovení specifických protilátek IgE proti vybraným alergenům a také celkového IgE. Jsou užitečné, když kožní testy nelze provést, například při rozsáhlých kožních změnách nebo když nelze vysadit léky.
• Epikutánní testy – při podezření na kontaktní alergii; náplasti s alergeny se nalepí na kůži zad na dva až tři dny.
• Provokační testy – například potravinové, prováděné výhradně pod dohledem ve zdravotnickém zařízení, protože mohou vyvolat silnou reakci.
• Spirometrie – při příznacích z průdušek, aby se posoudilo, zda se nerozvíjí astma.

Samotný pozitivní výsledek testu ještě neznamená nemoc: člověk může být přecitlivělý bez jakýchkoli příznaků. Výsledek se vždy hodnotí společně s historií potíží. Před kožními testy je obvykle třeba na několik dní vysadit antihistaminika, o čemž vás informuje lékař nebo ordinace. Léky nevysazujte na vlastní pěst bez takového pokynu, zejména inhalační léky na astma.

Jak se alergie léčí?

Léčba stojí na třech pilířích: vyhýbání se alergenu, léčba příznaků a ve vybraných situacích alergenová imunoterapie.

Vyhýbání se alergenu

Kde je to možné, je to nejúčinnější metoda. U alergie na roztoče pomáhá pravidelné praní ložního prádla při vysoké teplotě, omezení koberců, těžkých závěsů a dalších prvků, které zachycují prach, vysávání s filtrem a větrání. U přecitlivělosti na pyl je dobré sledovat předpovědi pylové situace, po návratu domů se převléknout a umýt si vlasy a v sezoně větrat krátce a spíše večer. U plísně je klíčové odstranit zdroj vlhkosti. U potravinové alergie je nutné pečlivě číst složení výrobků a eliminační dietu je třeba držet výhradně po stanovení diagnózy, aby se zbytečně nevylučovaly důležité potraviny, zejména u dětí.

Léky zmírňující příznaky

Používají se mimo jiné antihistaminika (tablety, oční kapky, nosní spreje). Novější přípravky z této skupiny méně narušují soustředění a způsobují méně ospalosti než starší. U alergické rýmy jsou při výrazných příznacích základem léčby nosní glukokortikoidy, které působí místně, a ne celkově. Při zánětu spojivek se používají oční kapky. U astmatu se používají inhalační léky. Výběr léku a způsob jeho používání by měl stanovit lékař: mnoho přípravků je dostupných bez receptu, ale ne každý je vhodný pro malé děti, těhotné ženy, osoby se zeleným zákalem, onemocněním srdce nebo užívající jiné léky. Dlouhodobé používání dekongestivních nosních kapek je chyba, protože po jejich vysazení vede ke zhoršení otoku.

Alergenová imunoterapie (hyposenzibilizace)

Je to jediná metoda, která ovlivňuje mechanismus nemoci, a ne jen příznaky. Spočívá v dlouhodobém podávání postupně zvyšovaných dávek alergenu ve formě podkožních injekcí nebo podjazykových tablet. Trvá obvykle několik let. Používá se mimo jiné u alergie na pyl, roztoče domácího prachu a hmyzí jed a o zařazení do ní rozhoduje výhradně alergolog po potvrzení, že příznaky skutečně vyplývají z dané přecitlivělosti. U alergie na hmyzí jed může být hyposenzibilizace metodou zachraňující život. V některých situacích se nepoužívá, například při těžkém, nekontrolovaném astmatu nebo některých autoimunitních onemocněních.

Alergie u dětí a v těhotenství

U dětí alergie často začíná atopickým ekzémem nebo potravinovou alergií a s věkem se objevuje rýma a astma. Takový průběh se nazývá alergický pochod, i když jím neprojde každé dítě. Potravinové alergie na mléko a vejce častěji s věkem vymizí, zatímco alergie na ořechy a ryby obvykle přetrvávají déle. Dítěti by se jídelníček „pro jistotu“ zužovat neměl: vyřazování potravin bez diagnózy může vést k nedostatkům. Doporučení týkající se kojení a zavádění nových potravin je dobré probrat s pediatrem. Otázky, zda sklon k přecitlivělosti ovlivňuje očkování, proberte s lékařem; obecné informace najdete v článku o očkování dětí.

V těhotenství se příznaky alergie mohou zhoršit nebo zmírnit. Mnoho léků dostupných bez receptu se bez konzultace nedoporučuje, proto je třeba před jejich použitím promluvit s lékařem. Léky na astma nevysazujte, protože nekontrolované astma je pro matku i dítě nebezpečnější než léčba.

A co nekonvenční metody?

Akupunktura, homeopatie, bylinná léčba nebo meditace se někdy volí jako doplněk léčby. Spolehlivé důkazy, že homeopatie léčí alergii, neexistují. Relaxační techniky mohou zlepšit pohodu, ale nenahradí léky ani hyposenzibilizaci. Výplach nosu solným roztokem bývá užitečný, protože odstraňuje ze sliznice pyl a sekret, má málo nežádoucích účinků a lze jej používat doplňkově. Bylinné přípravky mohou samy přecitlivělost vyvolávat a některé vstupují do interakcí s léky. Léčbu předepsanou lékařem nepřerušujte ani ji takovými metodami nenahrazujte, zejména u astmatu a při riziku anafylaxe.

Dá se alergie vyléčit?

Alergie je obvykle chronické onemocnění, ale dobře zvolená léčba ve většině případů umožňuje příznaky kontrolovat a žít normálně. Některé potravinové alergie, zejména na mléko a vejce u malých dětí, časem samy vymizí. Hyposenzibilizace může příznaky na dlouho omezit, i když nezaručuje trvalé vyléčení. Neléčená inhalační alergie může vést k astmatu, chronickému zánětu dutin a zhoršení kvality života, proto ji stojí za to léčit, a ne jen „přečkávat“ další sezony.

Kdy se obrátit na lékaře?

K lékaři je vhodné jít, když se příznaky opakují, ztěžují spánek, učení nebo práci, když léky bez receptu nepomáhají nebo když se objeví kašel a pískot při dýchání. Naléhavou konzultaci vyžaduje každá podezřelá potravinová alergie u dítěte a každá reakce na hmyzí jed nebo lék, která přesáhla místo kontaktu. Příznaky anafylaxe popsané výše jsou vždy důvodem k přivolání záchranné služby.

Před návštěvou je dobré si připravit několik informací a otázek:

• kdy příznaky začaly a zda se zhoršují v určité roční období, na určitých místech nebo po určitých potravinách,
• jaké léky již užíváte a zda pomáhají,
• zda má někdo v rodině alergii, astma nebo atopický ekzém,
• zda je třeba provést testy a jak se na vyšetření připravit,
• zda v mém případě přichází v úvahu hyposenzibilizace a jak dlouho trvá.

Další nemoci z oddílu „Nemoci a příznaky“

Příznaky popsané v tomto článku bývají podobné potížím mnoha dalších onemocnění. Níže jsme shromáždili další články z tohoto oddílu.

• Astma – příznaky, diagnostika a léčba – onemocnění dýchacích cest, které často doprovází alergii.
• Nachlazení – domácí postupy při rýmě, kašli a bolesti v krku.
• Kašel – příčiny, domácí postupy a varovné signály.
• Chřipka A(H1N1) – příznaky, komplikace, léčba a očkování.
• Deprese – příznaky, léčba a kde hledat pomoc.
• Tuberkulóza – příznaky, nákaza, diagnostika a léčba, důležitá při chronickém kašli.
• Onemocnění ledvin – příznaky, příčiny a vyšetření, která je odhalují.
• Příznaky onemocnění štítné žlázy – snížená a zvýšená funkce.
• Roztroušená skleróza – první příznaky, diagnostika a léčba.
• Nespavost – příčiny a léčba; spánek bývá narušen při neléčené rýmě.
• Chrápání a spánková apnoe – kdy je chrápání neškodné a kdy vyžaduje vyšetření.
• Očkování dětí – povinné a doporučené, bezpečnost.