Plánování těhotenství – jak se na těhotenství připravit krok za krokem

Plánování těhotenství je příprava organismu obou partnerů na početí dítěte, nejlépe alespoň několik měsíců před zahájením snahy. Zahrnuje kontrolní návštěvu u lékaře, základní vyšetření, zahájení užívání kyseliny listové, doplnění očkování, kontrolu užívaných léků a změny životního stylu. Díky tomu lze řadu problémů zachytit a zvládnout dříve, než začnou ovlivňovat těhotenství.

Příprava nezaručuje, že těhotenství přijde rychle ani že proběhne bez potíží, ale zvyšuje šance na zdravý průběh. Nevyžaduje ani dokonalost: stačí rozumný přístup a rozhovor s lékařem. Celý průběh těhotenství, který vás čeká, popisuje článek těhotenství měsíc po měsíci.

Kdy začít s přípravou na těhotenství?

Nejlépe začít 3–6 měsíců před plánovaným početím. Tolik času obvykle potřebujete na provedení vyšetření, doplnění očkování, stabilizaci chronických onemocnění, změnu léků, které se v těhotenství nedoporučují, a zavedení zdravějších návyků. Pokud k těhotenství došlo bez takové přípravy, není důvod k panice: většina těhotenství končí dobře a první kroky lze udělat hned po testu.

První období spadá do doby, kdy žena o těhotenství obvykle ještě neví, a přitom orgány dítěte vznikají velmi brzy. Proto má smysl dodržovat základní zásady opatrnosti už během snahy, například přestat s alkoholem a cigaretami a užívat kyselinu listovou.

Jaká vyšetření udělat před těhotenstvím?

Rozsah vyšetření určuje lékař individuálně, ale obvykle se doporučuje návštěva gynekologa a základní laboratorní testy. Jejich cílem je odhalit nemoci, které mohou ztěžovat otěhotnění nebo ovlivnit průběh těhotenství a které často probíhají bez příznaků.

• gynekologické vyšetření s ultrazvukem pohlavních orgánů a cytologií, pokud od poslední uplynula příslušná doba,
• krevní obraz, včetně posouzení chudokrevnosti,
• hladina glukózy nalačno,
• TSH, tedy vyšetření funkce štítné žlázy,
• chemické vyšetření moči,
• krevní skupina a Rh faktor,
• protilátky proti zarděnkám a případně dalším nemocem, např. planým neštovicím,
• testy na pohlavně přenosné infekce a viry, např. HIV, HBV a HCV, podle situace,
• vyšetření na toxoplazmózu, pokud to lékař považuje za potřebné,
• kontrola krevního tlaku a tělesné hmotnosti.

Referenční rozmezí výsledků se mezi laboratořemi liší a výklad by měl vždy provést lékař. Po otěhotnění bude nutné část vyšetření zopakovat podle harmonogramu popsaného v článku vyšetření v těhotenství.

Návštěva zubaře

Onemocnění dásní a zubní kaz se mohou v těhotenství zhoršit kvůli hormonálním změnám a těžké záněty v ústní dutině nejsou lhostejné pro celkový zdravotní stav. Ošetření zubů je pohodlnější a bezpečnější provést před těhotenstvím, bez obav z rentgenových snímků nebo znecitlivění.

Odkdy užívat kyselinu listovou a jaké doplňky stravy jsou potřeba?

Kyselinu listovou je nejlepší začít užívat ještě před početím, alespoň několik týdnů předem, a pokračovat minimálně do konce prvního trimestru. Snižuje riziko vad neurální trubice, jako je rozštěp páteře. Standardní preventivní dávka je malá, ale ženy ze skupin se zvýšeným rizikem (např. po předchozím těhotenství s vadou neurální trubice, s diabetem, s obezitou, užívající některé léky proti epilepsii) mohou potřebovat vyšší dávku, kterou stanoví lékař.

Kromě kyseliny listové může lékař doporučit:

• vitamin D, pokud je jeho hladina nízká nebo je strava a pobyt na slunci omezený,
• jód, pokud neexistují kontraindikace ze strany štítné žlázy,
• železo, ale jen při potvrzeném nedostatku,
• omega-3 mastné kyseliny (DHA), zejména pokud nejíte mořské ryby.

Neměli byste užívat velké dávky vitaminů na vlastní pěst. Nadbytek vitaminu A je pro vyvíjející se dítě škodlivý. Podrobně to popisuje článek doplňky stravy v těhotenství – které jsou potřeba a kterým se vyhnout.

Jaká očkování doplnit před těhotenstvím?

Je vhodné zkontrolovat imunitu proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím a planým neštovicím a také kalendář ostatních očkování. Infekce zarděnkami v těhotenství může způsobit závažné vady plodu a plané neštovice jsou nebezpečné pro matku i pro dítě. Vakcíny obsahující živé, oslabené viry (např. proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím a planým neštovicím) se v těhotenství nepodávají, proto je třeba je provést před těhotenstvím. Po takovém očkování se obvykle doporučuje počkat před početím alespoň měsíc.

Je také dobré zeptat se lékaře na očkování proti virové hepatitidě typu B, chřipce a černému kašli, které se plánují později, během těhotenství. Rozsah očkování se volí individuálně, na základě dokumentace a zdravotního stavu.

Vylučují chronická onemocnění a léky těhotenství?

Převážná většina chronických onemocnění těhotenství nevylučuje, ale vyžaduje předchozí kontrolu a často změnu léčby. Týká se to mimo jiné cukrovky, vysokého krevního tlaku, epilepsie, onemocnění štítné žlázy, autoimunitních onemocnění, astmatu a deprese. Dobře vyrovnané onemocnění před těhotenstvím výrazně snižuje riziko komplikací.

Nevysazujte sami žádné léky užívané trvale. Neléčená nemoc také škodí těhotenství a některé léky jsou v těhotenství bezpečné, jiné je třeba nahradit vhodnějšími. Výhrady vzbuzují mimo jiné část léků proti epilepsii, některé léky na vysoký krevní tlak (např. ze skupiny inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu), antikoagulancia ze skupiny antagonistů vitaminu K, isotretinoin používaný při těžkém akné a některé imunosupresivní léky. Obecné zásady uvádí článek léky v těhotenství a při kojení.

Pokud užíváte léky dostupné bez receptu nebo bylinné doplňky, řekněte o nich také lékaři. Ne každá bylina je v těhotenství bezpečná a část rostlinných přípravků může ovlivňovat hormony nebo srážlivost krve.

Jak životní styl ovlivňuje plodnost a těhotenství?

Životní styl ovlivňuje jak šance na otěhotnění, tak zdraví budoucího dítěte. Nejdůležitější jsou:

• Tělesná hmotnost. Podváha i nadváha či obezita mohou narušovat ovulaci a zvyšovat riziko komplikací těhotenství, včetně gestačního diabetu a vysokého tlaku. Postupné dosažení správného BMI je prospěšné, ale bez zázračných diet a restrikcí.
• Stravování. Pestrá strava se zeleninou, ovocem, celozrnnými výrobky, rybami, luštěninami a kvalitními tuky. Zásady stravování jsou rozvedeny v článku strava v těhotenství.
• Alkohol. Nebylo stanoveno žádné bezpečné množství alkoholu v těhotenství, proto je nejlepší se mu při snaze o dítě i v těhotenství zcela vyhnout.
• Cigarety. Kouření snižuje plodnost a zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. Týká se to i pasivního kouření. Přestat kouřit je jedna z nejlepších věcí, které lze před těhotenstvím udělat.
• Kofein. Mírné množství kávy je obvykle přípustné, ale je vhodné ho omezit.
• Pohyb. Pravidelná mírná aktivita zlepšuje kondici a snižuje riziko komplikací. Přehnaná námaha a velmi nízká tělesná hmotnost však mohou narušovat cyklus.
• Drogy. Užívání psychoaktivních látek je nebezpečné pro těhotenství i plodnost.
• Stres a spánek. Chronický stres a nedostatek spánku otěhotnění nevylučují, ale zhoršují pohodu a bývají zátěží pro pár.

Co by měl udělat partner?

Plodnost se týká obou partnerů a mužský faktor je příčinou neplodnosti u značné části párů. Muž by se měl postarat o tělesnou hmotnost, omezit alkohol, nekouřit a vyhýbat se anabolickým steroidům, které mohou tvorbu spermií dokonce zastavit. Je také vhodné vyhýbat se dlouhodobému přehřívání varlat, např. častým dlouhým horkým koupelím nebo saunám, a sdělit lékaři užívané léky.

Pokud se objeví problém, muž podstoupí vyšetření ejakulátu, které je jednoduchým a základním testem v diagnostice neplodnosti. Podrobnosti o příčinách a vyšetřeních popisuje článek neplodnost – příčiny, vyšetření a možnosti léčby.

Jak poznat plodné dny a zvýšit šance na těhotenství?

K oplodnění dochází, když se spermie setkají s vajíčkem do přibližně jednoho dne po ovulaci. Spermie mohou v ženských pohlavních cestách přežít až několik dní, proto plodné okno zahrnuje několik dní před ovulací a den ovulace. Nejlepším způsobem je pravidelný styk každé dva až tři dny během celého cyklu, bez přílišného soustředění na výpočty termínů.

Užitečné bývá sledování příznaků plodnosti, jako je cervikální hlen, tělesná teplota a ovulační testy. Nespolehlivá je naopak metoda založená výhradně na kalendáři, zejména při nepravidelných cyklech, o čemž píšeme v článku kalendářní metoda plodných dnů – jak počítat ovulaci a funguje to?. Znalosti o hormonech a fázích cyklu doplňuje text o menstruačním cyklu.

Pokud jste dříve používala hormonální antikoncepci, po jejím vysazení se cykly mohou vracet o něco déle, ale většina žen obnoví plodnost během několika měsíců. Není třeba čekat nějakou zvláštní dobu po vysazení tablet, aby se těhotenství mohlo vyvíjet správně.

Jak dlouho trvá otěhotnění a kdy se obrátit na lékaře?

U většiny zdravých párů se těhotenství dostaví během roku pravidelného nechráněného styku. V jednom cyklu je šance na početí u zdravého mladého páru přibližně 20–25 %, takže několik měsíců bez výsledku je zcela normální. Plodnost ženy s věkem postupně klesá, a po 35. roce věku výrazně rychleji.

S vyšetřováním je třeba začít dříve než po roce, pokud:

• ženě je 35 let nebo více – pak po přibližně šesti měsících snahy,
• jsou cykly velmi nepravidelné nebo menstruace nepřichází,
• byla v minulosti zjištěna endometrióza, syndrom polycystických vaječníků, onemocnění vejcovodů nebo dělohy,
• partner má známé problémy s ejakulátem, prodělal operace nebo úrazy varlat,
• dříve došlo k opakovaným potratům.

Jak poznat těhotenství a co dělat po pozitivním výsledku?

Prvním signálem je obvykle zpoždění menstruace a někdy citlivost prsou, ospalost nebo nevolnost. Popis příznaků a jejich možných jiných příčin najdete v článku první příznaky těhotenství. Těhotenský test je nejlepší udělat od dne očekávané menstruace; zásady jeho používání probírá text těhotenský test – kdy ho udělat a jak číst výsledek.

Po potvrzení těhotenství si domluvte návštěvu u lékaře nebo porodní asistentky, pokračujte v užívání kyseliny listové, přestaňte pít alkohol a kouřit a o lécích se zeptejte hned. Časná konzultace umožňuje rychle vyjasnit pochybnosti.

Faktory, které vyžadují zvláštní pozornost před těhotenstvím

V některých situacích by příprava na těhotenství měla být podrobnější a vedená ve spolupráci s lékařem specialistou.

• Věk nad 35 let. Roste riziko potíží s otěhotněním, potratu a některých chromozomálních vad. Neznamená to, že těhotenství je nemožné nebo nebezpečné, ale sledování bývá podrobnější.
• Předchozí komplikace. Opakované potraty, předčasný porod, preeklampsie nebo gestační diabetes v předchozím těhotenství zvyšují riziko opakování a vyžadují plán péče.
• Genetická onemocnění v rodině. Je možná konzultace v genetické poradně, která posoudí riziko a navrhne vyšetření.
• Onemocnění štítné žlázy. Snížená i zvýšená funkce vyžadují vyrovnání, protože ovlivňují plodnost a vývoj dítěte.
• Cukrovka. Dobré vyrovnání glykemie před těhotenstvím výrazně snižuje riziko vrozených vad.
• Infekce. Pohlavně přenosné infekce je vhodné diagnostikovat a vyléčit před těhotenstvím.

Kontrolní seznam před těhotenstvím

1. Domluvte si kontrolní návštěvu u gynekologa a udělejte základní vyšetření.
2. Začněte užívat kyselinu listovou, zeptejte se na vitamin D a jód.
3. Zkontrolujte očkování, zejména proti zarděnkám a planým neštovicím.
4. Proberte s lékařem všechny léky a doplňky stravy, nevysazujte je sami.
5. Zkontrolujte chronická onemocnění a vyrovnejte je před početím.
6. Přestaňte s alkoholem, cigaretami a jinými návykovými látkami.
7. Pečujte o správnou tělesnou hmotnost a pravidelný pohyb.
8. Vyléčte si zuby a zkontrolujte stav ústní dutiny.
9. Požádejte partnera, aby také dbal o zdraví a v případě potřeby nechal vyšetřit ejakulát.
10. Mluvte o plánech otevřeně, včetně obav, financí a podpory.

Kdy k lékaři a na co dát pozor?

K lékaři je vhodné jít dříve, než bylo plánováno, pokud se během snahy objeví příznaky, které mohou svědčit o nemoci nebo hormonální poruše:

• nepřítomnost menstruace po několik měsíců nebo velmi nepravidelné cykly,
• silná bolest při menstruaci nebo při styku, velmi silné krvácení,
• neobvyklý výtok, svědění nebo zápach z pochvy,
• nadměrné ochlupení, akné, náhlé přibývání nebo ztráta tělesné hmotnosti,
• výtok mléka z prsou mimo těhotenství a dobu kojení.

Pokud je těhotenský test pozitivní a objeví se krvácení, silná bolest podbřišku, točení hlavy nebo slabost, je třeba vyhledat lékaře naléhavě. Může jít o příznak komplikace raného těhotenství, mimo jiné mimoděložního těhotenství, o čemž si více přečtete v článku o potratu.

Má při snaze o dítě význam psychika?

Snaha o dítě bývá emoční zátěží, zejména když trvá dlouho. Je dobré hovořit o očekáváních s partnerem, pečovat o vztah a nezužovat pohlavní styk jen na kalendář. Rada „prostě se uvolni“ není ani účinnou léčbou neplodnosti, ani spravedlivým hodnocením situace, protože mnoho příčin potíží má lékařský základ. Pokud se však stres, úzkost nebo pocit viny stávají nesnesitelnými, může pomoci rozhovor s psychologem.