Průjem – příčiny, hydratace, léčba a kdy k lékaři

Průjem je vyprazdňování řídké nebo vodnaté stolice, obvykle alespoň třikrát za den. Nejčastěji je příznakem střevní infekce a během několika dnů odezní sám. Hlavním nebezpečím není samotný průjem, ale ztráta vody a minerálních solí, tedy dehydratace, která se zvlášť rychle rozvíjí u malých dětí a starších lidí.

V tomto článku vysvětlujeme, odkud se průjem bere, jak ho přečkat doma, čím doplňovat tekutiny, co jíst a kdy je nutná návštěva lékaře. Probíráme také průjem u dětí, seniorů, v těhotenství a po antibiotiku a situace, kdy je namístě vyšetření, protože za řídkou stolicí stojí chronické onemocnění.

Co je průjem a jak ho odlišit od běžné změny rytmu vyprazdňování?

Průjem znamená zvýšený počet stolic (obvykle tři nebo více za den) se stolicí o snížené konzistenci: kašovité nebo tekuté. Jedna řidší stolice po vydatném jídle průjmem není. Počítá se změna oproti vlastní normě, protože rytmus vyprazdňování bývá u různých lidí velmi odlišný.

Průjem je příznak, a ne samostatná nemoc. Střeva se tak mohou zbavovat mikroorganismů, reagovat na lék, na nesnášenou potravinu nebo na chronický zánět. Proto je důležitější než samotný výskyt průjmu to, jak dlouho trvá a s jakými příznaky se pojí.

Akutní, přetrvávající a chronický průjem – jak dlouho trvá?

Akutní průjem trvá do 14 dnů, nejčastěji několik dnů. Chronický trvá déle než čtyři týdny. Přechodné období se nazývá přetrvávající průjem. Na tomto rozdělení závisí postup.

Akutní průjem je obvykle infekční a stačí hydratace a lehká strava. Chronický průjem má jiné příčiny než běžná infekce a vždy vyžaduje vyšetření. Nevyplatí se ho týdny léčit na vlastní pěst ani ho přičítat „citlivému žaludku“.

Jaké jsou nejčastější příčiny průjmu?

K nejčastějším příčinám patří virové infekce, otravy jídlem, léky a potravinové nesnášenlivosti. Méně často za průjmem stojí chronická onemocnění střev, slinivky nebo štítné žlázy. Níže je přehled nejdůležitějších příčin.

• Virové infekce (noroviry, rotaviry) – zdaleka nejčastější příčina akutního průjmu; nákaza se snadno přenáší mezi členy domácnosti a v dětských zařízeních.
• Bakteriální infekce a otravy jídlem – po konzumaci nedovařeného masa, vajec, zkažených pokrmů nebo špatně skladovaných potravin. Příznaky se objevují od několika hodin do několika dnů po jídle.
• Parazité – v praxi častěji po cestách nebo po pití pochybné vody; obvykle způsobují přetrvávající průjem.
• Léky – především antibiotika, ale také některé léky na cukrovku, přípravky s hořčíkem nebo projímadla užívaná bez potřeby.
• Nesnášenlivost a přecitlivělost na potraviny – nesnášenlivost laktózy, nadbytek fruktózy nebo sladidel typu polyolů (sorbitol, xylitol) a také celiakie.
• Syndrom dráždivého tračníku – opakované průjmy s bolestí břicha, bez zánětlivých změn ve střevě.
• Nespecifická střevní zánětlivá onemocnění – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, často s krví a hlenem ve stolici.
• Jiné nemoci – nadměrná činnost štítné žlázy, nemoci slinivky, vzácněji nádory střev.

Jak odlišit virový průjem od bakteriálního?

Pouze na základě příznaků to nelze s jistotou rozhodnout. Virový průjem bývá vodnatý, často s nevolností a zvracením, a odezní během několika dnů. Bakteriální průjem se častěji pojí s vyšší horečkou, silnější bolestí břicha a někdy s krví nebo hlenem ve stolici.

Pokud je stolice krvavá, horečka vysoká a příznaky narůstají místo slábnutí, může lékař nařídit vyšetření stolice. Rutinně se neprovádí při každém krátkém průjmu, protože výsledek jen zřídka změní léčbu.

Co dělat při průjmu na prvním místě?

Nejdůležitější je doplňovat tekutiny a minerální soli a vrátit se k lehkému jídlu. Léky zastavující průjem jsou doplněk, ne základ. Postup krok za krokem:

1. Začněte pít rehydratační roztok po malých douškách, často, i když se objevuje zvracení.
2. Když nevolnost přejde, vraťte se k lehce stravitelným jídlům v malých porcích.
3. Sledujte množství moči, žízeň a pohodu – to jsou nejlepší ukazatele hydratace.
4. Myjte si ruce po každé návštěvě toalety, abyste nenakazili členy domácnosti.
5. Pokud průjem po 2–3 dnech neslábne nebo se objeví varovné příznaky, kontaktujte lékaře.

Čím se hydratovat při průjmu?

Nejlepší volbou jsou perorální rehydratační roztoky dostupné v lékárnách, s vhodně zvoleným složením vody, glukózy a elektrolytů, připravované přesně podle příbalového letáku. Voda a čaj doplňují objem, ale nenahrazují ztracené soli. Velké množství sladkých nápojů a džusů může průjem zhoršit, protože cukr přitahuje vodu do střeva.

Pijte po malých dávkách, ale často. Po zvracení je dobrým způsobem podávat tekutinu lžičkou každých několik minut, také dítěti. I když se část vypije zpět, obvykle to na hydrataci stačí. Izotonické nápoje pro sportovce a domácí „směsi“ se solí a cukrem nemají předvídatelné složení, proto je lepší sáhnout po přípravku z lékárny.

Co jíst během průjmu a čemu se vyhýbat?

Není třeba hladovět. Brzký návrat k jídlu zkracuje potíže a podporuje obnovu střev. Nejlépe se snášejí lehce stravitelné potraviny: suchary, rýže, kaše, vařené brambory, banány, libové vařené maso a zeleninová polévka. Jídla by měla být malá, ale častá.

Obvykle dobře snášené	Raději na několik dnů omezit
Suchary, světlé pečivo, kaše, rýže	Alkohol
Vařené brambory, mrkev, dýně	Smažená a velmi tučná jídla
Banány, pečené nebo strouhané jablko	Ostré koření
Libové vařené maso a ryby	Sladkosti, slazené nápoje, větší množství džusů
Zeleninová polévka, libé vývary	Syrová zelenina a ovoce ve velkých porcích, luštěniny

Mléko bývá hůře snášeno, protože střevo dočasně hůře tráví laktózu, ale není třeba ho zcela vylučovat; dobře se snášejí fermentované mléčné nápoje. Kdo přemýšlí, jak vláknina působí na stolici, najde víc v článku co je vláknina. Při průjmu se rozpustná vláknina (např. v jablku nebo banánu) snáší lépe než nerozpustná z otrub.

Lze užívat léky na průjem?

U dospělých lze příležitostně použít loperamid, který zpomaluje pohyby střev, ale jen při vodnatém průjmu, bez horečky a bez krve ve stolici. Nesmí se používat při krvavém průjmu, vysoké horečce, silné bolesti břicha ani když se průjem objevil po antibiotiku, protože zadržení obsahu ve střevě může zhoršit průběh infekce. U malých dětí se loperamid používá výhradně na doporučení lékaře.

Jiné přípravky dostupné bez receptu, například živočišné uhlí nebo přípravky vázající vodu, mají omezené důkazy o účinnosti. Uhlí může navíc vázat léky užívané ve stejné době. Dávkování vždy ověřte v příbalovém letáku nebo se zeptejte lékárníka.

Pomáhá na průjem antibiotikum?

U většiny průjmů ne. Antibiotika na viry nepůsobí a i při bakteriálních infekcích si organismus často poradí sám. Lékař rozhoduje o antibiotiku jen ve vybraných situacích, například při těžkém průběhu, u lidí se sníženou imunitou nebo po potvrzení konkrétního mikroorganismu. Léky této skupiny se neužívají na vlastní pěst, ani „ze zásob“ po předchozí nemoci.

Pomáhají na průjem probiotika?

Některé kmeny probiotik ve studiích mírně zkracovaly trvání infekčního průjmu u dětí a snižovaly riziko průjmu po antibiotiku. Účinek je však mírný, závisí na konkrétním kmeni a výsledky studií bývají nejednoznačné. Probiotikum nenahrazuje hydrataci.

U těžce nemocných lidí, s velmi sníženou imunitou nebo se zavedenými cévními katétry mohou být probiotika riziková, proto je vhodné jejich použití konzultovat s lékařem. Konkrétní přípravky zde neuvádíme, protože složení a kmeny by měly být vybrány podle situace.

Pomáhají na průjem bylinky a domácí prostředky?

Tradičně se používají nálevy z heřmánku nebo máty, teplý čaj, rýžová kaše či jablečná dieta. Takové nápoje mohou být příjemné a doplňují tekutiny, ale nenahrazují rehydratační roztok a důkazy o jejich protiprůjmovém působení jsou omezené. O bylinkách si můžete přečíst v článcích o heřmánku a zázvoru.

Dávejte pozor na bylinky s projímavým účinkem, které při průjmu uškodí. V těhotenství, během kojení, u malých dětí a při trvale užívaných lécích nepoužívejte bylinky bez porady s lékařem nebo lékárníkem.

Průjem u kojenců a malých dětí

U kojenců a malých dětí se dehydratace rozvíjí rychle, proto se nesmí otálet. Kojené dítě má být kojeno dál a rehydratační roztok se podává navíc, v malých porcích, lžičkou nebo stříkačkou. Dítěti se nepodávají léky zastavující průjem bez doporučení lékaře.

Znepokojivé příznaky dehydratace u dítěte jsou ospalost a apatie, chybění slz při pláči, suchá ústa a jazyk, propadlá fontanela, malé množství moči (suché pleny několik hodin) a odmítání pití. Horečka u kojence do tří měsíců věku vyžaduje urgentní lékařské posouzení.

Před částí těžkých průjmů vyvolaných rotaviry lze dítě očkovat. Obecné informace o očkovacím kalendáři a bezpečnosti očkování najdete v článku očkování dětí, podrobnosti o očkování proti rotavirům si ujasněte s dětským lékařem.

Průjem u starších lidí a při chronických nemocech

U seniorů bývá dehydratace méně výrazná: místo žízně se objevuje slabost, zmatenost, závratě a pokles tlaku. Průjem může také narušovat působení léků, zejména na vysoký tlak, cukrovku nebo močopudné, a zhoršovat problémy s ledvinami (viz příznaky nemocí ledvin). Proto je u starších a chronicky nemocných lidí otálení s návštěvou lékaře riskantní.

Pokud užíváte močopudné léky, léky na vysoký tlak nebo na cukrovku a máte průjem se zvracením a nemůžete pít, zeptejte se lékaře, zda je třeba léky dočasně upravit. Nevysazujte je sami.

Průjem v těhotenství

Příčiny jsou obvykle stejné jako u jiných lidí, ale riziko dehydratace je vyšší. Hydratujte se roztokem z lékárny, jezte lehce stravitelnou stravu a kontaktujte lékaře, pokud průjem trvá déle než den nebo dva, doprovází ho horečka, krev ve stolici, silná bolest břicha nebo děložní stahy. Zásady stravování v tomto období popisuje článek strava v těhotenství.

Průjem po antibiotiku – co dělat?

Řídká stolice se objevuje u části lidí během léčby antibiotikem nebo těsně po ní, protože lék narušuje složení střevních bakterií. Bývá mírná a po skončení léčby odezní. Pokud je však průjem silný, trvá, doprovází ho horečka a bolest břicha nebo se objevil i několik týdnů po skončení kúry, je třeba vyhledat lékaře.

Vzniká pak podezření na infekci bakterií Clostridioides difficile, která vyžaduje vyšetření a specifickou léčbu. V takové situaci nepoužívejte loperamid na vlastní pěst a nepřerušujte antibiotikum bez porady s lékařem.

Cestovatelský průjem – jak mu předcházet?

Objevuje se obvykle v prvních dnech pobytu v zemích s horšími hygienickými podmínkami a nejčastěji je bakteriální. Obvykle odezní po několika dnech. Předcházejí mu: mytí rukou, pití balené nebo převařené vody, vyhýbání se ledu v nápojích, syrové zelenině a ovoci, které si nelze samostatně oloupat, a studeným pokrmům z pochybných zdrojů.

Léčba je stejná jako u jiných průjmů: hydratace a lehká strava. Pokud průjem s horečkou nebo krví ve stolici trvá a také když po návratu z cesty neodezní, je třeba vyhledat lékaře.

Jak předcházet střevním infekcím?

Nejúčinnější jsou základní hygienická pravidla:

• mytí rukou vodou s mýdlem po použití toalety, po výměně plenky a před jídlem,
• důkladná tepelná úprava masa, drůbeže a vajec,
• uchovávání potravin v lednici a nenechávání pokrmů dlouho při pokojové teplotě,
• oddělování syrového masa od hotových pokrmů a používání samostatných prkének,
• nepřipouštění nemocného k přípravě jídla pro druhé,
• dezinfekce ploch v koupelně po nemoci, protože se noroviry snadno šíří.

Kdy je průjem příznakem chronického onemocnění?

Když řídká stolice trvá déle než čtyři týdny, vrací se měsíce nebo ji doprovázejí další příznaky, je třeba hledat příčinu. Přicházejí v úvahu například zánět střev (podrobněji v článku zánět střev), syndrom dráždivého tračníku (syndrom dráždivého tračníku), celiakie, nesnášenlivost laktózy, nemoci slinivky s tučnými stolicemi (příznaky nemocí slinivky) nebo nadměrná činnost štítné žlázy (příznaky nemocné štítné žlázy).

Lékař obvykle nařídí krevní obraz, zánětlivé ukazatele, vyšetření na celiakii, vyšetření stolice (včetně kalprotektinu, který pomáhá odlišit zánět od funkčních poruch) a při znepokojivých příznacích kolonoskopii. Někdy otázka na opakovaný průjem střídavě se zácpou vede k diagnóze funkčních poruch.

Kdy jít s průjmem k lékaři?

Obraťte se na lékaře, pokud:

• průjem trvá déle než 2–3 dny, zhoršuje se nebo se vrací,
• je ve stolici krev, hlen nebo je černá a dehtovitá,
• máte vysokou horečku nebo silnou, narůstající bolest břicha,
• se průjem objevil po antibiotiku, po pobytu v nemocnici nebo po cestě do vzdálených zemí,
• hubnete, máte noční průjmy nebo potíže trvající týdny,
• jste těhotná, jste starší člověk, chronicky nemocný nebo máte sníženou imunitu,
• průjem má malé dítě.

Naléhavě přivolejte pomoc (112) při příznacích silné dehydratace: velmi malé množství moči nebo žádná, závratě a mdloby, zmatenost, zapadlé oči, rychlý tep, nemožnost pít kvůli zvracení a u kojenců výrazná apatie a chybění slz. Na naléhavou pomoc ukazuje také velmi silná bolest a tvrdé, nafouklé břicho.

Jaké otázky stojí za to lékaři položit?

Před návštěvou si zapište, od kdy průjem trvá, kolikrát za den máte stolici, jak vypadá (krev, hlen, tuk), jaké léky a doplňky užíváte, zda jste nedávno užívali antibiotikum, zda jste cestovali a zda neonemocněl také někdo z domácnosti. Takové informace často umožní určit příčinu bez rozsáhlého vyšetřování.

Stojí za to se zeptat: jaká vyšetření jsou potřebná, mohu pokračovat v trvale užívaných lécích, kdy se vrátit do práce nebo školy a jaké příznaky budou důvodem k naléhavému kontaktu.