Zánět střev: příznaky, příčiny a léčba

Zánět střev je označení, pod kterým se skrývají různé nemoci. Nejčastěji jde o akutní střevní infekci, tedy takzvanou žaludeční chřipku: průjem, zvracení a bolesti břicha, které po několika dnech odezní. Mnohem méně často – ale závažněji – jde o chronická nespecifická střevní zánětlivá onemocnění, jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Jejich průběh, prognóza i léčba jsou zcela odlišné, proto je užitečné je rozlišovat.

Zánět střev mohou vyvolat také nedostatečné prokrvení, některé léky, záření, antibiotika (přemnožením bakterie Clostridioides difficile) a další vzácnější faktory. Níže probíráme dvě nejdůležitější skupiny.

Akutní zánět střev (střevní infekce)

Odkud se bere a jaké má příznaky?

Nejčastěji ho způsobují viry, například noroviry a rotaviry, méně často bakterie (například Salmonella, Campylobacter, E. coli) nebo parazité. K nákaze dochází znečištěnou potravou nebo vodou, špinavýma rukama a stykem s nemocným člověkem. Typickými příznaky jsou průjem, nevolnost, zvracení, křečovité bolesti břicha, někdy horečka a slabost. Virové infekce obvykle odezní během několika dnů. Podrobněji o příčinách a postupu při samotném průjmu píšeme v článku průjem – příčiny a léčba.

Jak postupovat?

Nejdůležitější je hydratace, protože největším rizikem je dehydratace. Pijte po malých dávkách a často; nejlepší jsou hotové rehydratační roztoky z lékárny, které obsahují vhodné množství vody, glukózy a elektrolytů. Když zvracení přejde, vraťte se k normálnímu jídlu – není třeba hladovět déle než několik hodin a lehce stravitelná jídla jsou obvykle lépe snášena. Alkohol, velmi tučná jídla a velké množství sladkých nápojů je lepší zatím odložit.

Antibiotika nejsou u většiny infekcí zapotřebí a u virových vůbec nepůsobí; lékař je nasazuje ve vybraných případech. Léky tlumící střevní pohyby (loperamid) lze u dospělých použít příležitostně, ale ne při horečce a krvi ve stolici, a u dětí pouze na doporučení lékaře.

Jak se chránit?

• myjte si ruce po použití toalety, před jídlem a přípravou pokrmů,
• uchovávejte potraviny při vhodné teplotě, maso, vejce a drůbež důkladně tepelně upravte,
• oddělujte syrové maso od ostatních potravin,
• během nemoci nepřipravujte jídlo druhým a vyhýbejte se těsnému kontaktu,
• malé děti lze očkovat proti rotavirům – podrobnosti vysvětlí dětský lékař.

Kdy k lékaři?

Vyhledejte pomoc, pokud se objeví příznaky dehydratace (silná žízeň, velmi malé množství moči, závratě, suchá ústa, u kojenců chybění slz a propadlá fontanela), průjem s krví, vysoká horečka, silná nebo narůstající bolest břicha, zvracení znemožňující pití nebo průjem trvající déle než několik dnů. Zvláštní opatrnost by měli dodržovat rodiče kojenců a malých dětí, starší lidé, těhotné ženy a lidé s chronickými nemocemi nebo oslabenou imunitou. Průjem po léčbě antibiotiky také vyžaduje konzultaci.

Nespecifická střevní zánětlivá onemocnění

Jde o chronické nemoci, při nichž imunitní systém nesprávně napadá stěnu střeva. Přesná příčina není známa; roli hrají genetické předpoklady, porušená imunitní odpověď a faktory prostředí, včetně složení střevní mikroflóry. Nejčastěji začínají v mladém věku, ačkoli se mohou projevit i později.

• Ulcerózní kolitida postihuje sliznici konečníku a tlustého střeva souvisle. Převládá průjem s krví a hlenem, nucení na stolici a bolesti břicha.
• Crohnova choroba může postihnout kterýkoli úsek trávicí trubice, nejčastěji závěrečný úsek tenkého střeva a tlusté střevo, a zasahuje celou tloušťku stěny. Projevuje se bolestí břicha, průjmem, hubnutím, únavou a někdy píštělemi a abscesy v okolí řitního otvoru.

U obou nemocí se mohou vyskytovat mimostřevní příznaky: bolesti kloubů, kožní změny, zánět očí, ale také chudokrevnost a nedostatek živin. Průběh bývá obvykle vlnovitý, s obdobími vzplanutí a remise.

Jak se rozpoznávají?

Základem jsou krevní testy, posouzení zánětu, vyšetření stolice (včetně kalprotektinu, který odlišuje zánět od funkčních poruch), vyloučení infekcí a kolonoskopie s odběrem vzorků tkáně. U Crohnovy choroby se používají také zobrazovací vyšetření tenkého střeva. Při chronickém průjmu, krvi ve stolici, hubnutí a bolestech břicha je třeba tato vyšetření podstoupit a neléčit se domácími prostředky. Podobné potíže mohou způsobovat také celiakie a infekce a také syndrom dráždivého tračníku, který – na rozdíl od nespecifických zánětů – nepoškozuje sliznici (viz syndrom dráždivého tračníku – léčba).

Jak se léčí?

Léčbu vede gastroenterolog a spočívá v utlumení zánětu a udržení remise. Používají se různé skupiny léků: deriváty kyseliny 5-aminosalicylové (hlavně u ulcerózní kolitidy), glukokortikoidy při vzplanutích, imunosupresiva a biologické léky a další léčba zaměřená na mechanismy zánětu. Někdy je nutná operace, například když léčba selhává nebo se objeví komplikace, jako je zúžení, píštěl či těžké vzplanutí. Léčba bývá dlouhodobá a pravidelné kontroly jsou důležité i kvůli zvýšenému riziku některých komplikací, například rakoviny tlustého střeva při dlouholetém průběhu ulcerózní kolitidy.

Strava tyto nemoci nevyvolává ani neléčí, ale může ovlivňovat pohodu. V období vzplanutí část lidí lépe snáší lehce stravitelná jídla s nižším obsahem vlákniny, v remisi se obvykle doporučuje pestrá strava; výběr je individuální a je vhodné ho konzultovat s nutričním terapeutem. Nelze se však omezovat na „střevní dietu“ a vysazovat léky. Kouření zhoršuje průběh Crohnovy choroby. Informace o vláknině najdete v textu co je vláknina.

Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba

Znak	Ulcerózní kolitida	Crohnova choroba
Postižený úsek	konečník a tlusté střevo, souvislé změny	kterýkoli úsek trávicí trubice, změny po úsecích
Hloubka zánětu	sliznice	celá tloušťka stěny střeva
Typické příznaky	průjem s krví a hlenem, nucení na stolici	bolest břicha, průjem, hubnutí, změny v okolí řitního otvoru
Časté komplikace	těžké vzplanutí, rozšíření tlustého střeva	zúžení, píštěle, abscesy
Role operace	odstranění tlustého střeva může být léčbou	zákrok nemoc nevyléčí, protože se může vracet

Mimostřevní komplikace a dlouhodobé důsledky

Chronický zánět může vést k chudokrevnosti z nedostatku železa, k nedostatku vitaminu B12 (zejména po operacích závěrečného úseku tenkého střeva), vitaminu D a dalších živin a k poruchám růstu u dětí. Zvyšuje také riziko osteoporózy, a to i v důsledku léčby steroidy. Proto pacienti s nespecifickým střevním zánětem vyžadují pravidelné kontroly, krevní testy a při dlouhém průběhu nemoci pravidelnou kolonoskopii.

Co je průjem po antibiotikách a infekce Clostridioides difficile?

Antibiotika narušují složení střevní mikroflóry, což může vést k průjmu, obvykle mírnému. Někdy se však přemnoží bakterie Clostridioides difficile, které produkují toxiny poškozující stěnu střeva. Projevuje se to vytrvalým vodnatým průjmem, bolestmi břicha a horečkou a v těžkých případech nebezpečným zánětem tlustého střeva. K nákaze dochází nejčastěji v nemocnici nebo po léčbě antibiotiky. Rozpoznává se vyšetřením stolice a léčí se specifickým antibiotikem. Průjem trvající po antibiotické kúře vyžaduje lékařskou konzultaci, a nikoli léčbu léky tlumícími střevní pohyby.

Další druhy zánětu střev

• Ischemická kolitida – vzniká z nedostatečného prokrvení střeva, častěji u starších lidí s onemocněním cév; projevuje se náhlou bolestí břicha a krvavým průjmem.
• Mikroskopická kolitida – způsobuje chronický vodnatý průjem a změny jsou patrné až při mikroskopickém vyšetření vzorků tkáně; častěji u starších lidí.
• Radiační zánět střev – může se objevit po ozařování dutiny břišní nebo pánve.
• Zánět související s léky – část léků, zejména nesteroidní protizánětlivé léky, může dráždit střevní sliznici.
• Divertikulitida – týká se výchlipek stěny tlustého střeva, způsobuje bolest obvykle v levé dolní části břicha, horečku a poruchy vyprazdňování.

Jak odlišit zánět střev od syndromu dráždivého tračníku?

Syndrom dráždivého tračníku způsobuje bolesti břicha, nadýmání a změny rytmu vyprazdňování, ale nepoškozuje sliznici a nezpůsobuje krvácení, horečku ani hubnutí. Při zánětu střev se objevují zánětlivé změny v testech, krev ve stolici a často úbytek hmotnosti. Při rozlišení pomáhají kalprotektin ve stolici, krevní testy a kolonoskopie. Pokud střevní potíže trvají dlouho a nemáte ještě diagnózu, nepovažujte je bez lékařské konzultace za „nervy“. Zácpu, která se může vyskytovat společně s různými střevními nemocemi, popisuje článek Zácpa – příznaky, příčiny a kdy k lékaři.

Zánět střev u dětí

U dětí se nejčastěji vyskytují akutní virové infekce a největším nebezpečím je rychlá dehydratace, zejména u kojenců. Dítě s průjmem a zvracením je třeba hydratovat malými dávkami rehydratačního roztoku a při příznacích dehydratace, krvi ve stolici, vysoké horečce nebo apatii urychleně vyhledat lékaře. Chronický průjem, hubnutí nebo zpomalení růstu u dítěte mohou znamenat zánětlivé onemocnění střev nebo celiakii a vyžadují vyšetření. Při zácpě u dětí platí jiné zásady, popsané v článku o zácpě u dětí.

Zánět střev v těhotenství

Akutní střevní infekce v těhotenství vyžaduje obzvlášť pozornou hydrataci a dřívější kontakt s lékařem, protože dehydratace je nebezpečná. Ženy se zánětlivým onemocněním střev mohou otěhotnět, nejlépe když je nemoc v remisi. Léky nelze vysazovat na vlastní pěst, protože vzplanutí bývá pro matku i dítě nebezpečnější než pokračování léčby. Rozhodnutí činí gastroenterolog společně s gynekologem.

Je zánět střev nakažlivý?

Akutní střevní infekce ano, protože se šíří přes potravu a stykem s nemocným. Nakažený může nakazit další po několik dnů a u norovirů i ještě krátce po odeznění příznaků. Nespecifická střevní zánětlivá onemocnění nakažlivá nejsou. Nepřenášejí se stykem ani jídlem.

Způsobují zánět střev stres a strava?

Stres a nevhodná strava nejsou příčinou nespecifických střevních zánětlivých onemocnění, i když u některých lidí stres nebo určité potraviny potíže zesilují. U akutních střevních zánětů rozhodují infekce mikroorganismy, takže význam má především hygiena a bezpečnost potravin. Tučné nebo vydatné jídlo může nanejvýš vyvolat přechodné potíže, ale zánět střev nezpůsobuje.

Nadýmání a další nezánětlivé střevní potíže popisuje článek o domácích prostředcích na nadýmání.

Co jíst při zánětu střev?

Strava závisí na tom, zda jde o akutní infekci, nebo chronickou nemoc. Při akutním průjmu jsou nejdůležitější tekutiny a jídlo by mělo být lehce stravitelné a dobře snášené. Při zánětlivých onemocněních střev jsou v době vzplanutí obvykle lépe snášena menší, častější jídla s nižším obsahem vlákniny a v remisi se doporučuje pestrá strava. Neexistuje jedna „dieta na zánět střev“ a bez konzultace s nutričním terapeutem se nemá rušit mnoho skupin potravin, protože hrozí nedostatky. Při chronickém průjmu nebo nedostatcích může lékař doporučit doplnění, například železa či vitaminu B12.

Kdy zánět střev není tím, čím se zdá?

Bolest břicha, zvracení a průjem mohou vyplývat také z jiných nemocí, například zánětu slepého střeva, zánětu slinivky (příznaky nemocí slinivky), žlučových kamenů, otravy jídlem nebo celiakie. Několikadenní stupňující se bolest na jednom místě břicha, zejména s horečkou, vyžaduje naléhavé vyšetření a neměla by se léčit svépomocí. Podobně krvácení z konečníku nemusí vždy znamenat hemoroidy (hemoroidy – příznaky, domácí léčba a kdy k lékaři), může pocházet z tlustého střeva.

Kdy vyhledat pomoc naléhavě?

Přivolejte pomoc (112) nebo se obraťte na urgentní příjem nemocnice při velmi silné bolesti břicha, tvrdém, nafouklém břiše, vytrvalém zvracení, vysoké horečce s třesavkou, silném krvácení z konečníku, příznacích dehydratace nebo slabosti a závratích s mdlobou. U člověka s diagnostikovaným zánětlivým onemocněním střev mohou takové příznaky znamenat nebezpečnou komplikaci.