Menopauza: příznaky, léčba a zdraví po přechodu

Menopauza je poslední menstruace v životě ženy, která se určuje zpětně, když od posledního krvácení uplyne 12 měsíců. Nastává průměrně kolem 50. roku věku, ale u zdravých žen se může objevit o několik let dříve nebo později. Nejčastější příznaky menopauzy jsou návaly horka, noční pocení, poruchy spánku, změny nálady a suchost pochvy.

Menopauza je přirozená etapa života, nikoli nemoc. Ne každá žena má potíže a u části z nich jsou mírné a přechodné. Pokud však ztěžují každodenní život, je dobré vědět, že existuje účinná pomoc – hormonální i nehormonální. Tento článek popisuje příznaky, diagnostiku, léčbu, péči o kosti a srdce i situace vyžadující rychlou konzultaci.

Jak se liší menopauza od perimenopauzy a klimakteria?

Menopauza je jediný bod v čase: poslední menstruace. Perimenopauza (období kolem menopauzy) je několik let před ní a asi rok po ní, kdy vaječníky pracují stále méně stabilně a hladiny hormonů kolísají. Klimakterium, tedy přechod, je široký pojem zahrnující celé období změn: od prvních příznaků až po roky po menopauze. Po menopauze mluvíme o postmenopauze.

Je dobré znát také pojem předčasného selhání vaječníků (před 40. rokem věku) a časné menopauzy (před 45. rokem). Mají jiný zdravotní význam, protože delší období nedostatku estrogenů zvyšuje riziko osteoporózy a srdečních onemocnění; vyžadují vyšetření a obvykle léčbu.

V jakém věku menopauza začíná a co ji ovlivňuje?

Příznaky perimenopauzy obvykle začínají ve věku kolem 45–50 let a poslední menstruace nastává v průměru kolem 50. roku věku. Věk menopauzy je částečně dán geneticky – často se blíží věku, ve kterém ji prodělala matka. Dřívější nástup může souviset s kouřením tabáku, některými autoimunitními nemocemi, dřívější onkologickou léčbou (chemoterapie a radioterapie) a chirurgickým odstraněním vaječníků.

Odstranění vaječníků před menopauzou způsobuje náhlou chirurgickou menopauzu s prudkými příznaky. Samotné odstranění dělohy se zachováním vaječníků menopauzu nevyvolá, ale může mírně změnit její načasování.

Jaké jsou příznaky menopauzy a perimenopauzy?

Příznaky vyplývají z kolísání a následného poklesu hladin estrogenů. Jejich intenzita je u jednotlivých žen velmi různá. Nejčastější jsou:

• změny cyklu – menstruace se stávají kratšími, delšími, nepravidelnými, vydatnějšími nebo skrovnějšími a nakonec vymizí;
• návaly horka a noční pocení – náhlý pocit tepla v horní části těla, zrudnutí, pocení; mohou trvat několik let, u části žen i déle;
• poruchy spánku – potíže s usínáním, noční probouzení, únava během dne;
• změny nálady – podrážděnost, úzkost, snížená nálada, potíže se soustředěním a pamětí („mozková mlha“);
• příznaky v oblasti pohlavních orgánů a močových cest – suchost pochvy, bolest při styku, častější infekce, nutkání na močení, inkontinence moči;
• změny v sexualitě – pokles libida, potíže se vzrušením a dosažením orgasmu;
• bolesti kloubů a svalů, bušení srdce, suchá kůže, řídnutí vlasů, změny postavy a tělesné hmotnosti, bolesti hlavy.

Soubor příznaků spojených s poklesem estrogenů v oblasti pohlavních orgánů a močových cest se dnes nazývá genitourinární syndrom menopauzy. Na rozdíl od návalů horka s časem neodezní a pokud se neléčí, obvykle se zhoršuje.

Jak dlouho trvají návaly horka?

Návaly horka obvykle trvají několik let – u mnoha žen přibližně dva až několik let, u části zřetelně déle, i přes deset let. Délka trvání a intenzita se velmi liší a závisejí na mnoha faktorech, mimo jiné na kouření, tělesné hmotnosti a individuálních předpokladech. Jednotlivý záchvat trvá obvykle od několika desítek vteřin do několika minut.

Návaly horka v noci (noční pocení) narušují spánek a mohou následující den zhoršovat únavu a podrážděnost. Proto má jejich léčba smysl nejen kvůli nepohodlí, ale i pro celkovou pohodu.

Jsou to opravdu příznaky menopauzy? S čím je lze zaměnit

Část příznaků (únava, změny nálady, bolesti kloubů, bušení srdce, kolísání hmotnosti) má mnoho příčin, takže se nemá všechno svádět na menopauzu. Je dobré ověřit:

• zda přetrvávající snížená nálada, ztráta radosti a energie neukazují na depresi;
• zda únava, návaly horka, změny hmotnosti a bušení srdce nevyplývají z onemocnění štítné žlázy;
• zda nespavost nemá jiné příčiny, např. spánkovou apnoi, která se po menopauze vyskytuje častěji – viz nedostatek spánku a nespavost;
• zda nepravidelné krvácení nemá jinou příčinu, jako jsou polypy, myomy nebo poruchy ovulace – viz nepravidelná menstruace a silná menstruace;
• zda zpoždění menstruace neznamená těhotenství.

Lékařská měření (krevní tlak, tělesná hmotnost) a základní krevní testy pomáhají vyloučit jiné příčiny potíží.

Jak se menopauza diagnostikuje?

U žen po 45. roce věku s typickými příznaky se diagnóza opírá především o anamnézu: nepravidelné cykly, návaly horka a poté nepřítomnost menstruace po dobu 12 měsíců. Hormonální vyšetření, jako FSH a estradiol, obvykle nejsou potřeba, protože v perimenopauze výsledky silně kolísají a mnoho nepřinášejí. Referenční rozmezí závisejí na laboratoři.

Stanovení hormonů může být užitečné u žen mladších 40–45 let s podezřením na předčasné selhání vaječníků a také v některých zvláštních klinických situacích, např. po zákrocích nebo onkologické léčbě. Lékař může také zadat vyšetření TSH, krevní obraz a další testy, aby vyloučil jiné příčiny příznaků.

Pozor: v období kolem menopauzy lze stále otěhotnět, proto je při zpoždění menstruace vhodné udělat těhotenský test. Antikoncepce je potřeba do potvrzení menopauzy; přehled metod najdete v článku o antikoncepci.

Je hormonální léčba v menopauze bezpečná?

Menopauzální hormonální terapie (MHT) je užívání estrogenů, u žen s dělohou v kombinaci s gestagenem, který chrání sliznici dělohy před zbytněním. Pro mnoho zdravých žen s obtěžujícími příznaky mohou přínosy převažovat nad riziky, ale ne pro všechny, proto se rozhoduje individuálně s lékařem.

Jak působí a v jaké formě se používá?

MHT existuje ve formě tablet, náplastí, gelu a sprejů a také vaginálních přípravků. Je nejúčinnější metodou zmírnění návalů horka, nočního pocení a příznaků v oblasti pochvy. Může také snižovat riziko osteoporotických zlomenin. Dávky a schémata určuje lékař.

Jaká jsou rizika?

Riziko závisí na druhu léčby, způsobu podání, věku, době od menopauzy a době užívání. K možným rizikům patří mimo jiné zvýšené riziko žilní trombózy (nižší u transdermálních přípravků), některé formy cévní mozkové příhody a při dlouhodobém užívání kombinované terapie malé zvýšení rizika rakoviny prsu. Léčba se nedoporučuje mimo jiné po prodělané hormonálně závislé rakovině prsu nebo dělohy, při nevysvětleném krvácení z rodidel, po prodělané trombóze, při těžkém onemocnění jater nebo některých onemocněních cév.

Závěry studií jsou dnes diferencovanější než před více než deseti lety: u zdravých žen do zhruba 60 let věku nebo do zhruba 10 let od menopauzy s výraznými příznaky přínosy obvykle převažují. Terapie se nepoužívá jako prostředek „proti stárnutí“ ani k prevenci srdečních onemocnění. Rozhovor s lékařem by měl zahrnovat vaši zdravotní a rodinnou anamnézu, přínosy, rizika i termín opětovného posouzení potřeby léčby.

Co pomáhá bez hormonů?

Pro ženy, které nemohou nebo nechtějí užívat hormony, existuje několik možností.

• životní styl – pravidelný pohyb, udržování normální tělesné hmotnosti, nekouření, omezení alkoholu; oblékání do vrstev, chladnější ložnice; vyhýbání se spouštěčům návalů horka (u některých žen: pálivá jídla, alkohol, horké nápoje);
• spánek a stres – spánková hygiena, relaxační techniky, dechová cvičení;
• kognitivně-behaviorální psychoterapie – pomáhá při poruchách spánku, snížené náladě a může snižovat obtěžující projevy návalů horka;
• nehormonální léky předepsané lékařem – některé antidepresivní léky a další látky zmírňují návaly horka; objevují se i novější léky působící na termoregulační centrum v mozku;
• suchost pochvy – zvlhčující gely a zvlhčovače dostupné bez receptu a také lokální přípravky s estrogeny, které může lékař doporučit i ženám, které celkovou léčbu nepoužívají, protože působí především v místě aplikace;
• cvičení svalů pánevního dna při problémech s močovým měchýřem – viz inkontinence moči u žen.

Suchost a bolestivý styk nejsou „trestem za věk“, který je třeba snášet. Při opakovaných intimních infekcích a potížích s pochvou viz také zánět pochvy. Pokles zájmu o sex má v tomto období mnoho příčin – společně je probírá článek o poklesu libida.

Fungují bylinky a doplňky stravy na menopauzu?

Bylinné přípravky a doplňky stravy (např. výtažky z ploštičníku hroznovitého, sójové isoflavony, jetel luční) mají omezené a nejednoznačné důkazy účinnosti. Mohou způsobovat nežádoucí účinky (ploštičník – především játra), vstupovat do interakcí s léky a vzhledem k působení podobnému hormonům se nedoporučují např. při hormonálně závislých onemocněních bez konzultace s lékařem. Kvalita doplňků bývá různá a jejich účinnost není srovnatelná s hormonální léčbou. Nenahrazují vyšetření a při nových nebo se zhoršujících příznacích by neměly oddalovat návštěvu lékaře.

Obecná bezpečnostní pravidla u bylin probírá průvodce léčivými rostlinami.

Jak pečovat o kosti po menopauze?

Pokles estrogenů urychluje úbytek kostní hmoty v prvních letech po menopauze, což zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin. Je proto vhodné dbát na:

• aktivitu se zátěží – procházky, tanec, silová cvičení a cvičení rovnováhy;
• dostatečný příjem vápníku ze stravy a vitaminu D, v případě potřeby z doplňků vybraných s lékařem;
• vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu;
• prevenci pádů, např. dobré osvětlení a obuv.

Lékař posoudí riziko zlomenin a rozhodne, zda je potřeba vyšetření hustoty kostí (denzitometrie). Podrobnosti v článku o osteoporóze. Bolesti kostí a kloubů se v tomto období někdy zaměňují s jinou příčinou a vyžadují vyšetření.

Jak se mění riziko srdečních onemocnění po menopauze?

Po menopauze roste riziko onemocnění srdce a cév. Často se tehdy mění krevní tlak, hladina tuků v krvi a rozložení tukové tkáně, což podporuje ukládání tuku v oblasti břicha. Proto pravidelně kontrolujte krevní tlak a cholesterol i hladinu glukózy.

Nejdůležitější jsou: zdravá strava blízká středomořské, pravidelný pohyb, nekouření, udržování normální tělesné hmotnosti a dobrý spánek. Hormonální léčba se k prevenci srdečních onemocnění nedoporučuje.

Jaká preventivní vyšetření podstupovat po menopauze?

Přechod neznamená konec prevence – naopak, riziko některých nádorů s věkem roste. Je dobré pamatovat na:

• cytologii a test HPV podle doporučení preventivních programů;
• zobrazovací vyšetření prsů (mamografie) v rámci screeningových programů a také na samovyšetření prsů;
• měření krevního tlaku, lipidogram a stanovení glukózy;
• posouzení rizika osteoporózy a případnou denzitometrii;
• screeningová vyšetření rakoviny tlustého střeva podle doporučení.

Krvácení po menopauze – proč se nesmí podceňovat?

Každé krvácení nebo špinění z rodidel po menopauze (tedy po 12 měsících bez menstruace) vyžaduje návštěvu gynekologa, i když je malé a jednorázové. Nejčastěji je příčina nezávažná, např. atrofie sliznice pochvy nebo polyp, ale je třeba vyloučit zbytnění nebo rakovinu sliznice dělohy (endometria), která je při včasném odhalení obvykle dobře léčitelná.

Obvykle se provádí transvaginální ultrazvuk s posouzením tloušťky endometria a v případě potřeby odběr vzorku nebo hysteroskopie. Nečekejte, až se krvácení zopakuje. Výjimkou je krvácení vyplývající z plánovaně užívané hormonální léčby, ale změny jeho charakteru se rovněž probírají s lékařem.

Menopauza a psychika a každodenní život

Hormonální změny mohou ovlivňovat náladu, ale prožívání tohoto období závisí i na životní situaci: péči o děti a rodiče, práci, vztazích. Pomáhají rozhovory s blízkými, kontakt se ženami v podobné situaci, pohyb a péče o spánek. Pokud snížená nálada, úzkost nebo vyčerpání trvají déle než dva týdny, neváhejte vyhledat pomoc – léčba deprese je účinná v každé etapě života.

V práci je dobré mluvit o svých potřebách, např. o možnosti vyvětrat místnost nebo o pružných přestávkách. Mnoho žen po překonání perimenopauzy pociťuje s koncem menstruací úlevu, bez obav z těhotenství a potíží spojených s cyklem.

Kdy se obrátit na lékaře?

Obraťte se na praktického lékaře nebo gynekologa, pokud:

• příznaky ztěžují každodenní život, práci nebo spánek;
• se cykly narušily před 40. rokem věku nebo menstruace náhle vymizela;
• jsou menstruace velmi silné, trvají dlouho nebo krvácíte mezi nimi;
• se objevila suchost pochvy s bolestí nebo opakované infekce močových cest;
• snížená nálada trvá déle než dva týdny;
• chcete zvážit hormonální léčbu nebo se zeptat na jiné metody zmírnění příznaků;
• jste zaznamenala krvácení po menopauze.

Velmi naléhavě vyhledejte pomoc, pokud se objeví krvácení z pochvy se silnou bolestí břicha nebo závratěmi, bolest na hrudi, dušnost, jednostranný otok a bolest lýtka (možná trombóza), náhlá slabost, poruchy řeči nebo pokleslý koutek úst (podezření na cévní mozkovou příhodu) nebo myšlenky na sebevraždu. V takových situacích volejte číslo 112.

Kontrolní seznam před návštěvou

• zapište si, kdy byla poslední menstruace a jak se cykly měnily;
• sepište příznaky a ohodnoťte, jak moc vám překážejí v každodenním životě a v noci;
• shromážděte informace o vlastních a rodinných onemocněních (rakovina prsu, trombóza, osteoporóza, srdeční choroby);
• sepište užívané léky a doplňky stravy;
• připravte si otázky k hormonální léčbě, nehormonálním metodám a preventivním vyšetřením.

Informace o rytmu cyklu, který se s věkem mění, najdete v článku o menstruačním cyklu.