Péče o suchou pokožku – příčiny a zásady, které fungují

Péče o suchou pokožku spočívá především v jemném mytí a pravidelném používání emolientů, tedy přípravků, které pokožku promašťují a hydratují a obnovují ochrannou bariéru pokožky. Suchá pokožka má tuto bariéru oslabenou: ztrácí vodu rychleji, než ji dokáže udržet, a tvoří méně lipidů. Proto bývá drsná, napnutá, olupuje se a svědí.

Většinou stačí vhodná každodenní péče, ale přetrvávající, výrazná suchost může být příznakem kožního onemocnění nebo jiných nemocí. V článku popisujeme, odkud se suchá pokožka bere, jak o ni krok za krokem pečovat, čemu se vyhnout, jak pečovat o pokožku dětí a seniorů a kdy samotná péče nestačí. Je to jeden z článků oddílu o kůži, vlasech a nehtech, jehož přehled najdeš v textu o onemocněních nehtů.

Odkud se suchá pokožka bere?

Příčin je obvykle několik současně. Pokožku chrání rohová vrstva epidermis a vodně-lipidový film a každý faktor, který tyto struktury poškozuje nebo vysušuje, zvyšuje riziko suchosti. K nejčastějším patří:

• vrozené predispozice – část lidí má od narození méně kožního mazu a slabší kožní bariéru,
• věk – s přibývajícími léty pokožka tvoří méně lipidů a pomaleji se obnovuje,
• studený, suchý vzduch, vytápění a klimatizace,
• příliš časté a horké koupele, silně pěnící mycí prostředky, mýdlo, alkohol v kosmetice,
• častý kontakt s vodou a čisticími prostředky (práce, hygiena rukou),
• některé léky, mimo jiné část přípravků proti akné, diuretika a léky snižující hladinu cholesterolu,
• nemoci: atopická dermatitida, lupénka, snížená funkce štítné žlázy, cukrovka, chronická onemocnění ledvin, podvýživa.

Pokud se suchá pokožka objevila náhle, je rozsáhlá a nevysvětlitelná, je dobré vyšetřením zjistit, zda za příznakem nestojí celkové onemocnění. Přečti si více o příznacích poruch štítné žlázy a o onemocněních ledvin.

Jak poznat suchou pokožku?

Typické příznaky suché pokožky jsou pocit napětí po umytí, drsnost, matný vzhled, jemné olupování, svědění a v těžších případech popraskání a bolestivé trhlinky, zejména na rukou a patách. Pokožka bývá citlivější a snadněji se podráždí. Suchost se zhoršuje v zimě a po koupeli v horké vodě.

Je důležité rozlišit pokožku suchou (vlastnost typu pokožky, málo kožního mazu) od dehydratované (nedostatek vody, který se může týkat i mastné pokožky) a od suchosti při onemocnění, na které samotná hydratace nestačí. V praxi je hranice často plynulá a péče se v obou případech opírá o posilování bariéry a omezení ztráty vody.

Pokožka suchá, dehydratovaná, citlivá a atopická – v čem se liší?

Typ	Znak	Co pomáhá
Suchá pokožka	Málo kožního mazu, drsná, olupující se, často od dětství	Emolienty, jemné mytí, ochrana před chladem
Dehydratovaná pokožka	Příliš málo vody, může být zároveň lesklá; napjatá, s jemnými linkami	Hydratační přípravky, omezení vysušujících vlivů
Citlivá pokožka	Snadno zčervená, pálí nebo svědí po kosmetice	Jednoduché, neparfemované přípravky, vyhýbání se dráždivým látkám
Atopická pokožka	Chronická suchost s opakovaným zánětem a svěděním	Každodenní emolienty a léčba stanovená s lékařem

Jak pečovat o suchou pokožku?

Základem je jemné čištění a poté pravidelné promašťování. Není třeba mnoho kosmetických přípravků: několik dobře zvolených a používaných denně přinese lepší výsledek než složitá rutina. Účinek je vidět po několika dnech, ale udržet ho vyžaduje stálost.

Čištění

Místo mýdla vybírej jemné, šetrné mycí přípravky s neutrálním nebo mírně kyselým pH, bez výrazné vůně. Myj se vlažnou, nikoli horkou vodou a koupel zkrať na několik minut. Pokožku osušuj jemným přikládáním ručníku, ne roztíráním. Ve sprše obvykle stačí důkladně umýt intimní partie a podpaží, ostatní oblasti můžeš jen opláchnout.

Hydratace a promašťování

Nejdůležitějším pravidlem je používání emolientů, tedy promašťujících přípravků, které obnovují kožní bariéru. Nanášej je co nejdříve po koupeli, dokud je pokožka ještě mírně vlhká, a opakuj to během dne, zejména na ruce a další suchá místa. U velmi suché pokožky se lépe osvědčují hustší krémy a masti než lehká tělová mléka, protože obsahují více tuku a méně vody.

V složení je vhodné hledat látky, které vážou vodu (např. glycerin, močovina v nízké koncentraci, kyselina hyaluronová), a složky budující bariéru (ceramidy, cholesterol, mastné kyseliny). Přípravky s vyšší koncentrací močoviny se používají na ztvrdlá místa, např. paty; na jemnou a poškozenou pokožku mohou pálit. Na tělo obvykle stačí emolient jednou nebo dvakrát denně, na ruce – po každém mytí.

Kolik emolientu a jak ho nanášet?

Emolient se nanáší vydatně, jemnými pohyby ve směru růstu chloupků, bez nadměrného vtírání, aby se pokožka nedráždila. Na celé tělo dospělého je při jednom použití potřeba znatelné množství přípravku, nikoli stopová vrstva; příliš malé množství je nejčastějším důvodem, proč emolienty „nefungují“. Pokud používáš místní léky, obvykle se nanášejí nejprve na postižená místa a emolient až po době doporučené lékařem nebo podle příbalového letáku.

Ochrana před vnějšími vlivy

• V zimě chraň obličej a ruce před mrazem a větrem – rukavice, šála, mastný ochranný krém.
• Při domácích pracích si nasazuj ochranné rukavice a pod ně tenké bavlněné.
• Zvlhčuj vzduch v bytě, pokud je velmi suchý, a pravidelně větrej.
• Používej krém s ochranným faktorem, protože suchá pokožka hůře snáší UV záření.
• Vybírej oblečení z měkkých, prodyšných tkanin; vlna a syntetika mohou dráždit.
• K praní používej šetrné prostředky a prádlo důkladně vypláchni, protože zbytky pracího prostředku pokožku dráždí.

Jak pečovat o suché ruce, nohy a obličej?

Různé části těla vyžadují trochu odlišný přístup. Společným pravidlem je ochrana před vodou, čisticími prostředky a chladem a časté promašťování.

Ruce

Ruce jsou stále vystaveny vodě, mýdlu a dezinfekčním prostředkům. Po každém umytí je důkladně osuš a nanes krém; na noc můžeš použít silnější vrstvu emolientu a tenké bavlněné rukavice. Při prasklinách a bolestivých trhlinkách se používají husté masti a při výrazném zhoršení je potřebná konzultace s dermatologem, protože může jít o profesní ekzém. Suché ruce mají vliv i na nehty a nehtovou kůžičku; více o onemocněních nehtů najdeš v dalších částech oddílu.

Nohy a paty

Na ztvrdlé, popraskané paty se osvědčují krémy s vyšší koncentrací močoviny a jemné odstraňování přebytečné rohovatělé kůže pemzou po koupeli. Nepoužívej ostré nástroje k vyřezávání mozolů. Lidé s cukrovkou a poruchami prokrvení by si ztvrdlou kůži neměli odstraňovat sami a při prasklinách a ranách by měli vyhledat lékaře nebo podologa.

Obličej

Na obličej vybírej lehké, nekomedogenní krémy, zvláště pokud se sklon k suchosti pojí s akné. V takovém případě je hydratace často nezbytná, protože léky proti akné pokožku vysušují; o jejich používání pojednává článek o akné. Rty, které snadno praskají, potřebují ochranný balzám nebo promašťující mast a trhlinky v koutcích úst mohou ukazovat na infekci, popsanou v článku o zánětu ústních koutků.

Pomáhá na suchou pokožku strava a pití vody?

Pití vody podporuje celkovou hydrataci organismu, ale obvykle problém suché pokožky nevyřeší, pokud je kožní bariéra poškozena zvenčí; klíčová je místní péče. Strava by měla být pestrá a poskytovat zdravé tuky (mimo jiné z mořských ryb, olivového oleje, ořechů) a také vitaminy a minerální látky.

Účinnost doplňků s omega-3 mastnými kyselinami či vitaminů na suchou pokožku u lidí bez nedostatku není dobře prokázána. Užívání vysokých dávek vitaminů rozpustných v tucích, zejména A, bez indikace může škodit; viz článek o vitaminech rozpustných v tucích. Extrémně nízkotučné diety a podvýživa naopak mohou stav pokožky zhoršovat.

Domácí postupy – co má smysl?

K péči lze využít některé přírodní tuky, např. olivový olej nebo olej z hroznových jader, ale je vhodné je brát jako doplněk emolientů, nikoli jejich náhradu. Oleje vodu nevážou, pouze omezují její odpařování. Některé (například kokosový olej) bývají na obličej příliš komedogenní. Éterické oleje a bylinky mohou vyvolat alergii a podráždění; nepoužívej je na poškozenou pokožku.

Koupele s přídavkem ovsa nebo oleje zmírňují svědění u řady lidí, pokud se pokožka po koupeli ihned promastí. Do koupele nepřidávej prostředky na mytí nádobí, ocet ani líh. Obklady z rostlin, například heřmánku, mohou být uklidňující, ale vždy si ověř snášenlivost na malé části pokožky. Více o opatrnosti při používání rostlin najdeš v článku o léčivých rostlinách.

Suchá pokožka u dětí, v těhotenství a u starších lidí

U kojenců a malých dětí má pokožka slabší bariéru a snadno vysychá, zvláště při atopii. Doporučuje se krátké mytí ve vlažné vodě, šetrné prostředky a každodenní promašťování od prvních týdnů života, zejména u dětí s rodinnou zátěží. Silné zarudnutí, mokvání, svědění ztěžující spánek nebo změny v ohybech loktů a kolen vyžadují vyšetření lékařem.

V těhotenství bývá pokožka sušší nebo citlivější a objevující se svědění (zejména dlaní a chodidel, zhoršující se v noci) vyžaduje urychlenou konzultaci, protože může souviset s onemocněním jater v těhotenství. Řada přípravků je bezpečná, ale některé látky (např. retinoidy) jsou kontraindikovány; týká se to i doplňků s vitaminem A. Podrobnosti najdeš v článku o lécích v těhotenství a při kojení.

U starších lidí je suchost pokožky velmi častá. Pokožka je tenčí, pomaleji se obnovuje a časté mytí a vytápění ji dále vysušují. Pomáhá každodenní promašťování, zkrácení koupelí a vyhýbání se horké vodě. Přetrvávající svědění u seniora bývá také příznakem celkového onemocnění nebo důsledkem působení léků. Po menopauze pokles hladiny estrogenů dále snižuje hydrataci pokožky; více o tomto období najdeš v článku o menopauze.

Kdy je suchá pokožka víc než jen suchost?

Pokud je pokožka suchá a svědí a změny jsou zarudlé, mokvající nebo olupující se na typických místech (ohyby loktů a kolen, obličej u kojenců), může jít o atopickou dermatitidu; více v článku o atopické dermatitidě. Suchá, olupující se pokožka s ostře ohraničenými červenými ložisky může být lupénka a výrazná suchost se zarudnutím po kontaktu s určitou látkou – alergická nebo kontaktní dermatitida.

Další možnosti jsou ekzém, ichtyóza (vrozená porucha rohovatění), plísňová infekce kůže, svrab (silné svědění zhoršující se v noci, někdy u několika členů domácnosti) a suchost vyvolaná léky. K lékaři je třeba jít také tehdy, když celkové svědění kůže nemá viditelnou příčinu, protože ho může způsobovat onemocnění jater, ledvin, cukrovka nebo chudokrevnost.

Jaké chyby suchost pokožky zhoršují?

• Každodenní, dlouhé a horké koupele a sauna bez následného promaštění.
• Používání mýdla a silně pěnících sprchových gelů, zejména parfemovaných.
• Drhnutí žínkou a mechanické peelingy na poškozené pokožce.
• Nanášení příliš tenké vrstvy emolientu nebo jen zřídka, např. pouze po koupeli.
• Škrábání, které udržuje bludný kruh suchosti a svědění.
• Používání kosmetiky s alkoholem a intenzivními vonnými látkami.
• Vytápění bytu bez zvlhčování vzduchu a nadměrné opalování.

Kdy jít k lékaři?

K lékaři je vhodné jít, když:

• suchost přetrvává i přes několikatýdenní pravidelnou péči,
• svědění ruší spánek nebo každodenní činnosti,
• je pokožka zarudlá, mokvá, objevují se praskliny nebo strupy – možná infekce,
• suchost se objevila náhle a doprovázejí ji další příznaky, jako únava, přibývání na váze, zvýšená žízeň, otoky,
• změny postihují celé tělo nebo jsou zřetelně ohraničené,
• suchost se týká dítěte, které má také změny na obličeji a v ohybech nebo evidentně špatně spí.

Okamžitě kontaktuj lékaře při rozsáhlém zarudnutí kůže s horečkou, bolestivých puchýřích, rychle se šířící vyrážce a zhoršení celkového stavu, protože může jít o závažné infekce nebo kožní reakce na léky.

Kontrolní seznam každodenní péče

1. Myj se krátce, vlažnou vodou a jemným mycím prostředkem.
2. Pokožku osušuj přikládáním ručníku, ne roztíráním.
3. Během několika minut po koupeli nanes emolient na celé tělo.
4. Ruce promašťuj po každém mytí a na noc silnější vrstvou.
5. Přes den používej krém s ochranným faktorem, v zimě chraň pokožku rukavicemi a šálou.
6. Zvlhčuj vzduch v místnostech, pokud je velmi suchý.
7. Všímej si změn a vyhledej lékaře, když péče nestačí.