Atopická dermatitida – příznaky, péče o kůži a léčba AD

Atopická dermatitida (AD, atopický ekzém) je chronické, opakovaně se vracející zánětlivé onemocnění kůže, jehož nejdůležitějšími příznaky jsou silné svědění a suchost kůže. Obvykle začíná v dětství, často už v prvních měsících života, ale může přetrvávat do dospělosti a někdy se objeví teprve u dospělých. Není nakažlivá a nevzniká z nedostatku hygieny.

Nemoc se nedá vyléčit jednou provždy, ale lze ji účinně zvládat: omezit počet a závažnost vzplanutí, zmírnit svědění a získat zpět klidný spánek. Níže vysvětlujeme, odkud se atopická dermatitida bere, jak ji poznat, jak pečovat o kůži a jak vypadá léčba – od emolientů po moderní biologické léky.

Co je atopická dermatitida?

AD (zvaná také atopický ekzém) je onemocnění, při kterém poškozená kožní bariéra a nadměrná zánětlivá reakce imunitního systému vytvářejí bludný kruh: suchá kůže svědí, škrábání ji poškozuje a poškozená kůže se ještě snáze zanítí.

Nemoc patří mezi tzv. atopická onemocnění, tedy taková, při nichž je organismus náchylný k nadměrným reakcím na běžné podněty z prostředí. Do této skupiny se řadí také senná rýma a astma. U části lidí se tato onemocnění vyskytují společně nebo jedno po druhém, což se někdy nazývá atopický pochod, ale není to pravidlem – mnoho lidí s AD astma nikdy nedostane.

Jaké jsou příčiny atopické dermatitidy?

Příčina je složitá a nelze ji převést na jediný faktor. Význam mají genetické predispozice – nemoc se často vyskytuje v rodinách, kde jsou také alergie, astma nebo senná rýma. Klíčové je oslabení kožní bariéry: kůže snáze ztrácí vodu a propouští dráždivé látky a alergeny. K tomu přistupuje nesprávná reakce imunitního systému a změny ve složení bakterií žijících na kůži.

Co zhoršuje vzplanutí?

Vzplanutí mohou vyvolat různé faktory a jejich souhrn je u každého trochu jiný:

• suchý, vytápěný vzduch, náhlé změny teploty, přehřátí a pot,
• stres a nedostatek spánku,
• infekce, zejména kůže,
• dráždivé oblečení (drsná vlna, tuhé štítky, syntetické materiály), mýdla, silné čisticí a prací prostředky,
• u části lidí alergeny: roztoči domácího prachu, pyly, srst zvířat, plísně,
• u některých dětí potravinové alergie, ale není to pravidlem.

Proto by se neměly bez doporučení lékaře používat přísné eliminační diety. Vylučování potravin „pro jistotu“ může vést k nedostatkům a nic nezlepší, pokud potravinová alergie nebyla potvrzena. Souvislost AD s alergiemi popisujeme v článku o příznacích a příčinách alergie.

Jaké jsou příznaky AD?

Nejcharakterističtější je svědění, které se často zhoršuje večer a v noci. Kůže je suchá a drsná. Při vzplanutí se objevuje zarudnutí, drobné pupínky, mokvání a strupy a po dlouhodobém škrábání zesílení kůže s výraznou kresbou záhybů a četné oděrky.

Umístění změn závisí na věku:

• u kojenců – tváře, čelo, vlasatá část hlavy, vnější strany končetin; oblast plenek bývá ušetřena,
• u starších dětí a dospívajících – ohyby loktů a kolen, zápěstí, kotníky, krk, okolí očí,
• u dospělých – často také ruce, obličej a krk, někdy jsou změny rozesety na velké ploše těla.

Nemoc probíhá ve vlnách: období vzplanutí se střídají s obdobími relativního zlepšení, která mohou trvat měsíce. Mnoho dětí z těžších příznaků časem „vyroste“, i když kůže často zůstává suchá a citlivá na celý život.

Netypické a doprovodné příznaky

U části nemocných se vyskytují další znaky, které pomáhají při stanovení diagnózy: dodatečná řasa pod dolním víčkem, zvýrazněné linie na dlaních, olupování a praskání kůže na chodidlech, opakovaný zánět koutků úst nebo kůže bradavek. Chronické svědění a škrábání působí také na nehty, které se mohou stát hladkými a lesklými – více o jejich onemocněních v článku o onemocněních nehtů.

Jak se atopická dermatitida diagnostikuje?

Diagnózu stanoví lékař na základě anamnézy a vzhledu kůže: chronického, opakovaného svědění, typického umístění změn, suchosti kůže a přítomnosti atopických onemocnění u nemocného nebo v rodině. Neexistuje jedno vyšetření, které AD potvrdí.

Alergické testy (kožní nebo z krve) bývají užitečné jen ve vybraných situacích, například když se u kojence s těžkými projevy podezírá potravinová alergie nebo inhalační alergie, která výrazně zhoršuje příznaky. Samotné zjištění přecitlivělosti při vyšetření ještě neznamená, že právě ona způsobuje kožní změny, a není důvodem k vylučování potravin z jídelníčku.

S čím lze AD zaměnit?

Podobně mohou vypadat:

• kontaktní dermatitida (alergie nebo podráždění po určité látce, např. kovu, kosmetice),
• seboroická dermatitida, zejména u kojenců – změny jsou mastné, nažloutlé a obvykle méně svědí,
• lupénka, při níž jsou změny ostře ohraničené a pokryté stříbřitými šupinami,
• svrab – velmi silné svědění, zhoršující se v noci, často u několika členů rodiny,
• plísňová infekce kůže,
• vzácněji celková onemocnění, poruchy imunity nebo kožní lymfom, který bývá zaměňován s chronickým ekzémem u dospělých.

Pokud léčba nepřináší zlepšení, může lékař indikovat další vyšetření nebo odebrat vzorek kůže.

Jak pečovat o kůži při AD?

Každodenní péče je základem léčby, a to i v obdobích zlepšení. Jejím cílem je obnova kožní bariéry a zmírnění svědění.

• Emolienty – jsou to promašťující a hydratační přípravky. Nanášej je vydatně, nejlépe dvakrát denně nebo častěji, zejména krátce po koupeli na mírně vlhkou kůži. Pravidelné používání snižuje suchost, svědění i četnost vzplanutí. Vybírej přípravky bez parfemace a barviv; pokud některý pálí nebo zhoršuje změny, vyměň ho.
• Koupele – krátké (několik až kolem patnácti minut), ve vlažné vodě, s jemným mycím prostředkem nebo promašťujícím přídavkem. Kůži osušuj přikládáním ručníku, bez tření.
• Oblečení – měkká bavlna, bez drsných štítků a švů; pěr bez nadbytku pracích prostředků, prádlo dobře vypláchni a vyhýbej se aviváži se silnou vůní.
• Nehty – krátce ostříhané a hladce zapilované, aby se omezilo poškození kůže při škrábání. Malým dětem lze na noc nasadit tenké bavlněné rukavičky.
• Prostředí – vyhýbej se přehřívání a pocení, nevysušuj vzduch; omezení prachu má smysl hlavně u lidí alergických na roztoče.

Základní zásady péče o suchou kůži probíráme také v článku péče o suchou pokožku.

Jak se léčí vzplanutí?

Při vzplanutí se používají protizánětlivé léky na kůži, především místní glukokortikoidy (běžně: steroidy v krému nebo masti). Lékař jejich sílu volí podle místa a závažnosti změn a věku nemocného. Používány podle doporučení jsou účinné a bezpečné a změny rychle ustupují.

Obava ze steroidů, tzv. steroidofobie, často vede k příliš pozdní a příliš slabé léčbě, což prodlužuje zánět a svědění. Nesmějí se však používat bez kontroly na velkých plochách ani dlouhodobě na obličej, víčka a kožní záhyby, kde je kůže tenká a snáze vznikají nežádoucí účinky, například ztenčení kůže.

Léčba citlivých oblastí a udržovací léčba

Na obličej, víčka a kožní záhyby může lékař navrhnout místní inhibitory kalcineurinu – protizánětlivé léky, které nejsou steroidy. Po zvládnutí vzplanutí se často doporučuje tzv. proaktivní léčba: používání protizánětlivého léku na místa, kde se změny často vracejí, např. dva dny v týdnu, aby se předcházelo recidivám.

Léčba v těžších případech

Když místní léčba nestačí, může dermatolog zvážit:

• fototerapii – kontrolované ozařování UV zářením v ordinaci,
• imunosupresivní léky působící celkově, používané po omezenou dobu a pod kontrolou vyšetření,
• moderní biologickou léčbu (protilátky blokující vybrané zánětlivé molekuly) a léky ze skupiny inhibitorů JAK kináz, dostupné ve vybraných střediscích a při splnění stanovených kritérií.

Pravidla indikace a úhrady takové léčby se mění, proto se na ně zeptej specialisty. Léky na předpis nepoužívej na vlastní pěst.

Infekce a svědění

Při infekci kůže (mokvání, žluté strupy) může být nutná protibakteriální léčba. Antihistaminika mají u AD omezenou účinnost vůči svědění – starší, tlumivé přípravky mohou pomoci usnout, ale nemoc neléčí a nenahrazují protizánětlivé léky. Lepší účinek na svědění má účinná protizánětlivá léčba a péče o kůži.

Atopická dermatitida u kojenců a dětí

U kojenců změny často začínají na tvářích a vlasaté části hlavy. Základem je pravidelné promašťování a protizánětlivá léčba doporučená lékařem. Nepřerušuj kojení a nezaváděj žádnou eliminační dietu matky ani dítěte bez doporučení lékaře.

Svědění způsobuje, že je dítě plačtivé, špatně spí a škrábe se ve spánku. Chronický nedostatek spánku ovlivňuje chování, učení i pohodu celé rodiny – o důsledcích nedostatku spánku píšeme v článku nedostatek spánku. Očkování dětí s AD probíhá obvykle podle očkovacího kalendáře; o případných odkladech rozhoduje lékař, nikoli samotná přítomnost kožních změn – podrobnosti v článku o očkování dětí.

AD u dospělých

U dospělých se nemoc často týká rukou, obličeje a krku. Zhoršuje ji časté mytí rukou, kontakt s vodou a čisticími prostředky, proto se doporučují ochranné rukavice při domácích pracích a pravidelné používání krémů na ruce. Na volbu povolání a pracovní prostředí (kadeřnictví, gastronomie, práce ve vlhku) je vhodné dbát již dříve.

Těžké, chronické změny souvisejí se zhoršenou pohodou, studem, izolací a sníženou náladou. Pokud máš pocit, že ti nemoc bere radost nebo spánek, řekni to lékaři – více o příznacích a léčbě poruch nálady v článku deprese: příznaky a léčba.

Pomáhají domácí postupy a bylinky?

Kůži mohou zklidnit vlažné koupele s přídavkem ovsa nebo oleje a chladné obklady přinášejí okamžitou úlevu při svědění. Neexistují však důkazy, že by bylinky, eliminační diety nebo „očistné“ kúry AD vyléčily. Některé rostliny a éterické oleje mohou silně alergizovat a zhoršovat změny, zejména na poškozené kůži. Nepoužívej je na rány a mokvající změny.

Obdobně opatrně přistupuj k doplňkům stravy propagovaným jako „na atopickou kůži“ – jejich účinnost v léčbě AD není potvrzena a u této nemoci má největší význam péče o kůži a protizánětlivá léčba.

Jaké jsou komplikace a prognóza?

Nejčastější komplikací je bakteriální superinfekce kůže, zejména stafylokokem. Vzácněji dochází k infekci virem herpes simplex, tzv. herpetiformnímu ekzému, který vyžaduje urychlenou léčbu. Chronické změny mohou také vést k poruchám spánku, potížím v učení a v práci a zhoršení psychické pohody.

Prognóza je obvykle dobrá: u mnoha dětí nemoc s věkem ustupuje a u lidí, kteří zůstávají nemocní, pravidelná péče a léčba umožňují udržet dobrou kvalitu života. Recidivy jsou součástí průběhu nemoci a neznamenají, že léčba selhala.

Jak předcházet vzplanutím?

• používej emolienty každý den, i když kůže vypadá dobře,
• zapisuj si, po čem se kůže zhoršuje, a pokud možno se těmto faktorům vyhýbej,
• oblékej se „na cibulku“, aby nedocházelo k pocení,
• používej proaktivní léčbu, pokud ji lékař doporučí,
• postarej se o spánek, pohyb a způsoby zvládání stresu,
• při alergii na roztoče omez prach v ložnici (praní ložního prádla, málo prach zachycujících doplňků).

Kdy jít k lékaři?

K lékaři nebo dermatologovi je vhodné jít, když:

• se první změny objevily u kojence nebo dítěte,
• svědění narušuje spánek nebo každodenní fungování,
• péče nestačí a vzplanutí se opakují,
• jsou změny rozsáhlé nebo postihují obličej, ruce či intimní oblast,
• chceš probrat celkovou nebo biologickou léčbu.

Urychleně kontaktuj lékaře, pokud změny začnou mokvat, pokrývají se žlutými strupy nebo se na kůži objeví bolestivé shluknuté puchýřky, zejména s horečkou – může jít o bakteriální nebo virovou superinfekci (např. virem herpes simplex), která vyžaduje rychlou léčbu. Vysoká horečka, změny na velké ploše těla a špatný celkový stav také vyžadují urychlenou konzultaci. U kojence s horečkou a rozsáhlými změnami nečekej.

Otázky, které je vhodné položit lékaři

• Jak silný místní lék bude vhodný pro moje dítě nebo pro mě a jak dlouho ho používat?
• Na která místa se steroid nesmí nanášet?
• Jsou potřebná alergologická vyšetření a za jakým účelem?
• Jak vypadá plán udržovací léčby, když změny ustoupí?
• Kdy zvážit celkovou léčbu a kdy – zařazení do biologické léčby?