Bolest zad a „houser“: příčiny, léčba a prevence

Bolest zad, lidově označovaná jako „houser“ nebo „ústřel“, patří k nejčastějším potížím dospělých a nejčastěji postihuje bederní úsek. V naprosté většině případů má tzv. nespecifický charakter: bolí svaly, vazy a klouby páteře, ale nelze ukázat na jednu konkrétní poškozenou strukturu. Taková bolest zpravidla neznamená vážné onemocnění a během několika týdnů odezní.

Lidé si takovou bolest často spojují se „zánětem nervových kořenů“, ale o nervovém kořenu ve skutečnosti mluvíme teprve tehdy, když bolest vystřeluje do končetiny. Tuto variantu, tedy ischias, popisujeme v článku o ischiasu. Dále se zaměřujeme na bolest zad obecně: odkud se bere, co pomáhá, jak se jí zbavit a kdy být ve střehu.

Co je „houser“ a je to vůbec nemoc?

„Houser“ je lidový název bolesti zad, obvykle v bederní oblasti, spojovaný s ostrou, „střelující“ bolestí po předklonu, kýchnutí nebo zvednutí břemene. V medicíně taková diagnóza neexistuje. Za potíže nejčastěji odpovídá akutní přetížení svalů a meziobratlových kloubů (tzv. lumbago, „ústřel“), které má zpravidla dobrou prognózu.

Páteř se skládá z obratlů, meziobratlových plotének, kloubů, vazů a svalů a páteřním kanálem prochází mícha a nervové kořeny. Bolest může vycházet z kterékoli z těchto struktur, a často z několika najednou, proto je těžké určit jedinou příčinu. Neznamená to, že je bolest „vymyšlená“ nebo že se nic neděje, ale že ve většině případů je poškození vratné.

Odkud se bere bolest páteře?

Nejčastější příčiny jsou tyto:

• Přetížení a natažení svalů – po náhlém pohybu, zvednutí břemene, neobvyklé námaze nebo dlouhé práci v jedné poloze.
• Nedostatek pohybu a slabá kondice svalů – sedavý způsob života oslabuje svaly stabilizující páteř.
• Degenerativní změny – s věkem přirozené; samy o sobě nejsou vždy příčinou bolesti, protože se často vyskytují i u lidí bez potíží.
• Výhřez meziobratlové ploténky – může tlačit na nervový kořen a způsobovat bolest vyzařující do nohy.
• Nadváha, kouření tabáku a chronický stres – zvyšují riziko a zhoršují potíže.
• Vzácněji: zánětlivá onemocnění, osteoporóza, infekce, nádory – viz níže, v části o varovných příznacích.

Bolest zad může pocházet také z vnitřních orgánů, například z ledvin, slinivky nebo aorty. O potížích s ledvinami píšeme v článku o onemocněních ledvin, o bolesti vyzařující z břicha do zad v textu o příznacích onemocnění slinivky.

Jak odlišit bolest svalovou od bolesti z vnitřních orgánů?

Bolest pohybového aparátu se obvykle mění s pohybem a polohou: zesiluje se při určitých pohybech a v jiné poloze slábne. Bolest z vnitřních orgánů je zpravidla na pohybu nezávislá, bývá vlnovitá nebo trvalá a doprovázejí ji další příznaky.

Znak	Bolest svalů a páteře	Bolest z vnitřních orgánů
Souvislost s pohybem	mění se s pohybem a polohou	zpravidla nezávisí na poloze
Charakter	tupá, tahavá nebo bodavá při pohybu	kolikovitá, vlnovitá nebo trvalá, velmi silná
Průvodní příznaky	ztuhlost, bolestivost svalů při dotyku	horečka, nevolnost, změny při močení, bolest břicha, dušnost

Bolest v bederní oblasti s horečkou, bolestí při močení nebo krví v moči může ukazovat na infekci močových cest nebo na kameny, a ne na „houser“. Tyto potíže popisují články o onemocněních ledvin a o zánětu močového měchýře.

Jak účinně léčit bolest páteře?

Dobrou zprávou je, že většině lidí pomáhá jednoduchý, konzervativní postup:

• Buďte aktivní. Na rozdíl od dřívějších doporučení se ležení v posteli nedoporučuje; delší klid oslabuje svaly a prodlužuje potíže. Stačí se vyhýbat prudkým pohybům a zvedání břemen a běžné denní činnosti a procházky obnovit co nejdříve.
• Léky proti bolesti. Pomáhá paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky (ústy nebo ve formě gelu), užívané krátce a podle příbalového letáku. Opatrnosti je třeba u lidí s onemocněním žaludku, ledvin, srdce, s vysokým krevním tlakem a v těhotenství. Silnější bolest vyžaduje konzultaci; dávkování léků na předpis určuje lékař.
• Teplo. Teplý obklad nebo sprcha často zmírní svalové napětí, i když jde jen o řešení na přechodnou dobu.
• Fyzioterapie. Při bolesti trvající delší dobu nebo se opakující pomáhá individuálně zvolený cvičební program a někdy manuální terapie.
• Cvičení. Po odeznění akutní bolesti se postupně zavádí pohyb: procházky, plavání, jízda na kole, cviky posilující svaly břicha, zad a hýždí a protahovací cviky. Výběr cviků je nejlepší probrat s fyzioterapeutem.

Pomáhají svalová relaxancia a injekce?

Svalová relaxancia se někdy používají krátkodobě při silném napětí, ale mohou způsobovat ospalost a závratě a jejich výhoda oproti běžným lékům proti bolesti je malá. Injekce nebo blokády zvažuje lékař při bolesti vyzařující do končetiny a přetrvávající navzdory léčbě. Není vhodné se jich dožadovat „pro jistotu“. Silné opioidy jsou vyhrazeny pro výjimečné situace, protože u bolesti zad riziko závislosti a nežádoucích účinků zpravidla převažuje nad přínosem.

Rehabilitace a manuální terapie

Správně zvolené cvičení je jednou z nejlépe doložených metod léčby chronické a opakující se bolesti zad. Důležitější než konkrétní metoda je pravidelnost a postupné zvyšování zátěže. Manuální terapie a masáže mohou přinést krátkodobou úlevu, ale samy o sobě problém bez posílení svalů nevyřeší. Fyzioterapeut by měl vysvětlit, co dělá a proč, a naučit vás cviky k samostatnému provádění.

Co nedělat a co nefunguje?

Neexistují důkazy, že rozehřívací masti, magnety, „odkyselovací“ kúry, „očista organismu“, bylinné nálevy nebo doplňky stravy propagované „na klouby a páteř“ léčí příčinu bolesti zad. Některé mohou přinést chvilkovou úlevu, ale pohyb nenahradí. Vyhněte se také:

• dlouhému ležení a znehybňování páteře,
• prudkému „narovnávání“ zad, násilnému kroucení a tomu, aby vám někdo „napravoval“ páteř bez lékařského vyšetření,
• nadměrnému užívání léků proti bolesti nad doporučené limity,
• výhradně pasivním procedurám bez cvičení,
• tomu, abyste se pohybu vyhýbali ze strachu z bolesti – to je jeden z faktorů, kvůli nimž bolest přechází v chronickou.

Je třeba udělat magnetickou rezonanci nebo rentgen při každé bolesti zad?

Ne. Při typické, nespecifické bolesti bez varovných příznaků zobrazovací vyšetření zpravidla nejsou potřeba a uzdravení neurychlí. Navíc často odhalí degenerativní změny nebo drobné výchlipky, které se vyskytují i u zdravých lidí a nemusejí být příčinou bolesti, což může zbytečně znepokojovat. Lékař zobrazovací vyšetření indikuje, když bolest navzdory léčbě neustupuje, jsou přítomny neurologické příznaky nebo se podezírá jiné onemocnění.

Popis vyšetření s výrazy jako „dyskopatie“, „degenerativní změny“ nebo „osteofyty“ zní hrozivě, ale u mnoha lidí po třicítce či čtyřicítce je to prostě odraz věku. Nejdůležitější je, zda nález odpovídá příznakům; to posuzuje lékař, nikoli samotný popis.

Jak dlouho trvá akutní bolest zad?

Akutní bolest zpravidla odezní během několika dnů až několika týdnů, i když se v menší míře může udržet déle. Bolest trvající déle než zhruba tři měsíce nazýváme chronickou. Recidivy jsou časté, proto je prevence tak důležitá.

Když se bolest protahuje, začínají hrát roli také spánek, stres, nálada a strach z pohybu. Proto léčba chronické bolesti zad spojuje cvičení s prací na životním stylu a někdy s pomocí psychologa. Chronická bolest a nespavost se navzájem zhoršují, jak píšeme v článku o nedostatku spánku.

Bolest bederní, krční a hrudní páteře – v čem se liší?

• Bederní úsek – nejčastější; bolest v kříži, někdy vyzařující do hýždě a nohy.
• Krční úsek – bolest šíje, zesilující po dlouhé práci u počítače, někdy vyzařující do ruky nebo hlavy. Brnění nebo slabost ruky vyžaduje vyšetření lékařem.
• Hrudní úsek – bolest mezi lopatkami nebo podél žeber je vzácnější; je třeba pamatovat na jiné příčiny, např. onemocnění srdce, plic nebo jícnu. Bolest na hrudi s dušností nebo studeným potem vyžaduje okamžitou pomoc.

Jak předcházet bolestem páteře?

• pravidelně se hýbejte – aerobní a posilovací cvičení je nejlépe doložená forma prevence,
• při sedavé práci dělejte přestávky, vstávejte, měňte polohu a ergonomicky si upravte pracoviště (monitor ve výši očí, chodidla opřená o podlahu, opora pro bederní páteř),
• břemena zvedejte s pokrčenými koleny a držte je blízko těla, bez rotace trupu,
• pečujte o tělesnou hmotnost a přestaňte kouřit,
• dbejte na spánek a zvládání stresu – psychické napětí bolest zad zhoršuje,
• zvolte matraci a polštář, které umožňují udržet přirozená zakřivení páteře – neexistuje jeden ideální model pro všechny.

Pevné kosti také pomáhají páteři; o jejich ochraně píšeme v článku o osteoporóze.

Bolest zad v těhotenství a u starších lidí

V těhotenství je bolest v kříži častá, protože se mění těžiště, uvolňují se vazy a svaly jsou přetížené. Pomáhají cvičení pro těhotné, plavání, pohodlná obuv a vhodná poloha při spánku. Léky proti bolesti není vhodné užívat na vlastní pěst, více v článcích o fyzické aktivitě v těhotenství a o lécích v těhotenství.

U starších lidí se bolest zad častěji pojí s degenerativními změnami, zúžením páteřního kanálu nebo zlomeninou obratle způsobenou oslabením kostí. Náhlá bolest po drobném úrazu vyžaduje lékařské vyšetření.

Kdy bolest zad vyžaduje naléhavou pomoc?

Většina bolestí zad je neškodná, ale několik situací vyžaduje rychlé lékařské vyšetření. Vyhledejte lékaře neprodleně nebo volejte pomoc, pokud bolest zad provází:

• poruchy močení nebo stolice či brnění v oblasti hráze a na vnitřních stranách stehen,
• narůstající slabost nohy nebo brnění končetin,
• horečku, zimnici, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
• silnou bolest po pádu nebo úrazu, zvláště u staršího člověka nebo při osteoporóze,
• noční bolest, která v klidu neustupuje, nebo bolest objevující se u člověka s nádorovým onemocněním v anamnéze,
• náhlou, trhavou bolest na hrudi nebo v břiše vyzařující do zad.

K lékaři je vhodné jít také tehdy, když se bolest po několika dnech nezmírňuje, trvá déle než 4–6 týdnů, opakuje se nebo se objeví poprvé po 50. roce věku či před 20. rokem. Dlouhodobá ranní bolest se ztuhlostí, která po rozhýbání ustupuje, může být příznakem zánětlivého onemocnění, o nichž píšeme v článcích o revmatických onemocněních a revmatoidní artritidě.

Jaké otázky stojí za to položit lékaři nebo fyzioterapeutovi?

• Má moje bolest rysy typické nespecifické bolesti, nebo jsou přítomny signály vyžadující další vyšetření?
• Kterým pohybům a zátěži bych se měl vyhýbat a které jsou naopak vhodné?
• Jaké léky mohu při svých onemocněních a dalších lécích bezpečně užívat?
• Jaké cviky mám dělat denně a jak dlouho?
• Kdy se vrátit do práce, ke sportu a ke zvedání břemen?
• Podle čeho poznám, že potřebuji kontrolu nebo další vyšetření?