Chřipka A(H1N1) – příznaky, komplikace, léčba a očkování

Chřipka A(H1N1) je infekční onemocnění způsobené jedním z podtypů viru chřipky typu A. Tento virus, který se hovorově označuje jako „prasečí chřipka“, se u lidí objevil v roce 2009 a od té doby koluje jako jeden z běžných kmenů sezonní chřipky. Příznaky jsou stejné jako u jiných variant chřipky: náhlá vysoká horečka, zimnice, bolesti svalů a kloubů, slabost, kašel a bolest v krku.

U většiny zdravých lidí probíhá chřipka bez komplikací a odezní během zhruba týdne. Může však být nebezpečná pro malé děti, těhotné ženy, starší osoby a chronicky nemocné. Nejlepší ochranou je každoroční očkování. Níže vysvětlujeme, jak chřipku poznat, čím ji léčit, jak jí předcházet a kdy vyhledat lékaře.

Jaké jsou příznaky chřipky A(H1N1)?

Příznaky chřipky A(H1N1) jsou náhlá vysoká horečka se zimnicí, silné bolesti svalů, kloubů a hlavy, výrazná slabost, suchý kašel a bolest v krku. Nemoc obvykle začíná prudce, během několika hodin, a nemocný často musí zůstat v posteli.

Typické příznaky jsou:

• vysoká horečka, často se zimnicí,
• silné bolesti svalů, kloubů a hlavy,
• výrazná slabost a únava,
• suchý kašel, bolest v krku, často rýma,
• nechutenství, někdy bolest za hrudní kostí nebo bolestivost očí při jejich pohybu.

U části nemocných, častěji u dětí, se objevuje také nevolnost, zvracení nebo průjem. U dospělých jsou trávicí potíže vzácnější než příznaky z dýchacích cest a „střevní chřipka“ je obvykle infekce jinými viry, nikoli virem chřipky. Virus A(H1N1) nevyvolává jiné příznaky než ostatní viry chřipky a o tom, který kmen onemocnění způsobil, může rozhodnout jen laboratorní vyšetření, například test PCR.

Jak dlouho trvá chřipka a jak dlouho jste nakažliví?

Inkubační doba obvykle trvá jeden až čtyři dny. Horečka obvykle přetrvává několik dní a plný pocit sil se často vrací až po týdnu nebo dvou. Kašel a slabost mohou trvat ještě déle.

Nemocný může nakazit už den před objevením příznaků a několik dní po jejich začátku. U dětí a osob s oslabenou imunitou bývá doba nakažlivosti delší. Do práce nebo do školy se lze vrátit, když horečka odezní (bez léků snižujících teplotu) a celkový stav se zlepší.

Čím se chřipka liší od nachlazení?

Nachlazení obvykle začíná postupně rýmou, škrábáním v krku a kýcháním a horečka, pokud je, bývá nízká. Chřipka přichází prudce, způsobuje výraznou slabost a bolesti svalů. Rozlišit obě nemoci výhradně podle příznaků není vždy možné, zvlášť když podobné obtíže způsobují i jiné viry.

Znak	Chřipka	Nachlazení
Začátek	náhlý	postupný
Horečka	vysoká, se zimnicí	žádná nebo nízká
Bolesti svalů a kloubů	silné	mírné
Slabost	výrazná, často ležení v posteli	nepatrná
Rýma a kýchání	mohou se vyskytovat	typické
Komplikace	možné, i závažné	zřídka vážné

Rady týkající se lehkých infekcí najdete v článku Nachlazení – domácí postupy. Pokud jsou příznaky vodnaté, bez horečky a vracejí se každou sezonu, pomyslete na alergii.

Je A(H1N1) totéž co prasečí chřipka a čím se liší od sezonní?

Virus A(H1N1) vyvolal v roce 2009 pandemii a jeho název „prasečí chřipka“ vyplýval z původu genů. Od té doby přešel mezi sezonní viry a dnes se podstatně neliší od jiných kmenů kolujících každý rok. K onemocnění nedochází po konzumaci vepřového masa. Virus se mezi lidmi šíří stejně jako jiné viry chřipky.

Je dobré mít na paměti, že existuje několik typů a podtypů virů chřipky, které se z roku na rok mění. Proto prodělání chřipky v jedné sezoně plně nechrání před onemocněním v následující a proto se vakcína každou sezonu aktualizuje.

Jak se chřipka přenáší?

Viry chřipky se šíří hlavně kapénkami při kašli, kýchání a mluvení a také kontaktem se znečištěnýma rukama a povrchy, po kterém se člověk dotkne obličeje. K onemocnění dochází nejčastěji na podzim a v zimě, v tzv. chřipkové sezoně. Riziko nákazy zvyšuje pobyt v přeplněných, špatně větraných místnostech a blízký kontakt s nemocným.

Jak se chřipka diagnostikuje?

Diagnóza se obvykle opírá o příznaky a epidemiologickou situaci, tedy o to, zda v daném období chřipka koluje. Jistá diagnóza vyžaduje laboratorní vyšetření. Nejpřesnější je molekulární test (PCR) z výtěru z nosu a krku, který odhalí genetický materiál viru a umožňuje určit typ. K dispozici jsou také rychlé antigenní testy, pohodlné, ale méně citlivé, proto negativní výsledek chřipku vždy nevylučuje.

U většiny zdravých lidí s lehkým průběhem se test neprovádí, protože výsledek nemění postup. Vyšetření se indikují častěji při těžkém průběhu, u osob z rizikových skupin a v nemocnici. Podobné příznaky mohou způsobovat i jiné infekce dýchacích cest, včetně covidu-19, proto lékař může v případě pochybností indikovat testy na několik virů.

Jaké mohou být komplikace chřipky?

Nejčastější závažnou komplikací je zápal plic, virový i bakteriální, který se rozvíjí po několika dnech nemoci. Chřipka může také způsobit zánět středního ucha a vedlejších nosních dutin, zánět srdečního svalu a zhoršení chronických onemocnění, například srdečního selhání, cukrovky nebo astmatu. Vzácně vede k zánětu mozku. Infekce může také dočasně zvýšit riziko srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice u osob s rizikovými faktory.

Ke skupinám se zvýšeným rizikem těžkého průběhu patří: malé děti (zejména kojenci), osoby ve věku 65 let a starší, těhotné ženy a ženy krátce po porodu, osoby s onemocněním srdce, plic, ledvin, cukrovkou, obezitou a také s oslabenou imunitou. V době pandemie v roce 2009 byl A(H1N1) nebezpečný i pro mladé dospělé a těhotné ženy, v současnosti se opatrnost týká stejných skupin jako u jiných kmenů chřipky. Onemocnění ledvin a jejich příznaky popisujeme v článku o onemocněních ledvin, která také zvyšují riziko těžšího průběhu infekce.

Jak léčit chřipku doma?

Při lehkém průběhu je léčba symptomatická: odpočinek doma, pití velkého množství tekutin, léky snižující horečku a tlumící bolest, v dávkách uvedených v příbalovém letáku nebo podle lékaře. Pomáhá lehce stravitelná strava podle chuti, větrání místností a vyhýbání se přehřívání. Kyselina acetylsalicylová se nemá podávat dětem a dospívajícím s virovou infekcí, protože hrozí riziko vzácného, těžkého Reyeova syndromu. Antibiotika na viry nepůsobí a při chřipce se nepoužívají, pokud lékař nezjistí bakteriální komplikaci.

Nemocný by měl zůstat doma, zakrývat ústa při kašli, často si mýt ruce a vyhýbat se kontaktu s osobami z rizikových skupin. Teplé nápoje a med zmírňují bolest v krku a kašel, ale nemoc nezkracují; popisujeme to v článku o domácích postupech při kašli. Neexistují důkazy, že vysoké dávky vitaminu C, česnek nebo byliny chřipku léčí.

Pomáhají antivirotika?

Existují antivirotika působící na viry chřipky (například oseltamivir a další látky z této skupiny). Jsou dostupná na předpis. Nejlépe působí, když se nasadí brzy, během prvních 48 hodin od začátku příznaků, ačkoli při těžkém průběhu se používají i později. Obvykle zkracují nemoc zhruba o den a snižují riziko komplikací.

Doporučují se především u osob z rizikových skupin nebo s těžkým průběhem nemoci a o jejich předepsání rozhoduje lékař. Dávkování stanoví lékař. U zdravých osob s lehkým průběhem obvykle nejsou potřeba. Antivirotika se nemají kupovat „do zásoby“ ani užívat bez doporučení.

Jak chřipce předcházet?

Nejúčinnější metodou je každoroční očkování proti chřipce. Složení vakcíny se každou sezonu aktualizuje podle kolujících kmenů a složka chránící před virem A(H1N1) je obvykle jejím stálým prvkem. Vakcína nedává stoprocentní ochranu, ale snižuje riziko onemocnění a především těžkého průběhu a komplikací. Protože ochrana s časem slábne a viry se mění, očkuje se každý rok, nejlépe na podzim, před sezonou onemocnění.

Očkování se zvlášť doporučuje starším osobám, těhotným ženám, chronicky nemocným, zdravotnickým pracovníkům a pečovatelům o malé děti. U dětí se používá podle individuálních indikací; obecné zásady jsou popsány v článku Očkování dětí. Vakcíny proti chřipce obsahují usmrcené nebo vyčištěné části viru a nemohou vyvolat chřipku. Mírná horečka, bolest paže a nevolnost po očkování se mohou objevit po dobu jednoho či dvou dnů. Kontraindikací je těžká alergická reakce na předchozí dávku nebo složku vakcíny a také akutní onemocnění s horečkou. Informace o dostupných vakcínách, úhradě a termínech vám aktuálně sdělí lékař nebo lékárník, případně oficiální sdělení zdravotnických úřadů ve vaší zemi.

Doplňkem očkování jsou běžná hygienická pravidla: časté mytí rukou vodou a mýdlem, zakrývání úst a nosu při kašli nebo kýchání (nejlépe kapesníkem nebo loktem), větrání místností a vyhýbání se kontaktu s nemocnými. Dostatek spánku, pohyb a zdravá strava organismus podporují, ale očkování nenahrazují.

Chřipka v těhotenství a u malých dětí

Těhotné ženy patří do skupiny se zvýšeným rizikem těžkého průběhu chřipky, proto by při prvních příznacích měly co nejdříve kontaktovat lékaře, bez čekání na zhoršení. Vysoká horečka v těhotenství také vyžaduje její snížení a léky vybírá lékař. Očkování proti chřipce se těhotným ženám doporučuje a chrání také novorozence v prvních měsících života; individuální otázky proberte se svým ošetřujícím lékařem.

U kojenců a malých dětí chřipka častěji než u starších způsobuje komplikace a vyžaduje rychlé lékařské vyšetření. Při horečce u kojence mladšího tří měsíců je vždy třeba neodkladně vyhledat lékaře. Dítě s chřipkou je třeba často napájet malými dávkami a sledovat dýchání, hydrataci a chování.

Může chřipka probíhat bez příznaků nebo lehce?

Ano. Část nákaz probíhá lehce nebo téměř bez příznaků a nakažená osoba přesto může nakazit další. Proto i při lehkých příznacích stojí za to zůstat doma, zakrývat ústa při kašli a vyhýbat se kontaktu s osobami z rizikových skupin, zejména v chřipkové sezoně. Přetrvávající únava po chřipce bývá dlouhá, ale obvykle odezní během několika týdnů. Pokud se slabost nebo kašel protahují, stojí za to to probrat s lékařem; při kašli může být užitečný i přehled příčin chronického kašle, včetně tuberkulózy.

Kdy s chřipkou vyhledat lékaře?

K lékaři je vhodné jít brzy, nejlépe během jednoho dne, pokud se příznaky chřipky objeví u osoby ze skupiny se zvýšeným rizikem: u malého dítěte, starší osoby, těhotné ženy nebo chronicky nemocné. Návštěvu vyžaduje také horečka trvající déle než 3 dny nebo návrat horečky po období zlepšení.

Neodkladnou pomoc vyžadují: dušnost nebo zrychlené, ztížené dýchání, bolest nebo tlak na hrudi, modré zbarvení rtů, zmatenost nebo potíže s probuzením, křeče, dehydratace (nemočení, velmi suchá ústa) a u dětí také odmítání pití a výrazná spavost. Je třeba pak zavolat záchrannou službu (112) nebo se dostavit na urgentní příjem nemocnice.